Odeslat stránku e-mailem

Obsah

ROK 2021

 

Teplotně podprůměrný duben 2021

   Letošní průběh jara je za několik desítek let opačný, než jsme byli zvyklí. Duben nám přinesl chladné počasí a květen pokračuje v jeho šlépějích. Spad srážek k 23. 5. za květen činí 110 mm, většina (okolo 100 mm) spadlo za 14 dní a nejvíce za 1 týden přes 70 mm. Je potřeba zdůraznit, že chladné počasí přetrvává jen v Z a střední Evropě. Na SV Evropy v Rusku a směrem za polárním kruhem dosahují teploty 30 °C a je tam tak výrazně tepleji, než je obvyklé pro toto období. Zároveň se umístil duben jako 6. NEJTEPLEJŠÍ OD ROKU 1880 NA SEVERNÍ POLOKOULI, AVŠAK V EVROPĚ JAKO NEJCHLADNĚJŠÍ OD ROKU 1997, NĚKDE AŽ OD ROKU 1947. Klimatické změny však přinášejí i takové anomálie, kdy zažíváme chladná období v některých částech světa, jinde zase je výrazně tepleji. Letos bohužel padla chladnější varianta na Evropu a zlepšení v tomto směru nevypadá ani v první polovině června. Více o chladném dubnu v dokumentu níže:

Podprůměrný duben 2021.docx (385.16 kB)

Jakub Flám

 

Narušení kvality měření teploty vzduchu v Kašavě

Měření teploty vzduchu se uskutečňuje na meteorologických stanicích s různým rozsahem pozorování. Laická veřejnost si může pořídit pro sledování této veličiny klasické kuchyňské teploměry nebo digitální stanice. Vždy záleží na uživateli, s jakou přesností chce být informován o teplotě vzduchu.

Na profesionální úrovni se využívají různá kalibrovaná měřidla, nejčastěji v ochranném radiačním krytu, který zabraňuje přímému slunečnímu záření a chrání před padajícími srážkami. Historickou, ale stále dosti využívanou pro srovnávací měření, je dvojžaluziová meteorologická budka, jež, stejně jako radiační kryt, chrání skleněné teploměry a současně zajišťuje přirozenou ventilaci.

Na konci roku 2018 zahájila svou činnost stanice Kašava, pod Rablinů (B7KASA01), která se nejen v rámci Zlínského kraje, Moravy, ale i celého Česka, řadí v polohách do 400 m n. m. jako stanice velmi chladná. S trochou nadsázky by se dalo říci, že všechna údolí v Hostýnských vrších lze považovat na „mrazové kotlinky“.

Pro optimální a správné měření teploty vzduchu je zapotřebí splnit několik podmínek. Nepříznivý vliv představuje vegetace (vysoká tráva, stromy), umělé plochy (silnice, betonové plochy, budovy) a samozřejmě zásah lidskou činností. Umělé plochy totiž vykazují vlastní radiační a tepelné vlastnosti a výrazně pozměňují mikroklima dané lokality.

Poloha stanice v Kašavě, pod Rablinů byla až do letošní pozdní zimy ideální. Pokud pomineme skutečnost, že louku střídavě v roce spásají krávy, tudíž částečně mění podmínky pro měření teploty vzduchu (zejména nočních minimálních teplot), nebylo, co se týče správnosti a optimálnosti měření, co vytknout. Situace se změnila. Společnost E-on v zájmu nás všech započala rekonstrukci vysokého napětí. Bohužel se tak stalo v době, kdy země rozmrzla, sněhová pokrývka všechna roztála a daná lokalita se stala pro jakoukoli těžší techniku nepřístupnou.

Následkem podmáčeného terénu a manipulace těžké techniky došlo k výraznému poškození přirozeného povrchu. Na oné louce tak vznikly velmi hluboké rigoly a část travního porostu se proměnila v oraniště. Takový zásah vedl nepříznivě ke změně radiační a tepelné bilance zemského povrchu. To se projevilo i na vyšších minimálních teplotách za situací, kdy panovaly ideální podmínky pro výrazný pokles teploty vzduchu.

Ve skutečnosti není tento zásah jediným problémem. V bezprostřední blízkosti stanice se postupem času zanesl odváděcí kanál pro srážkovou, ale i vyvěrající vodu. Vzhledem k srážkově bohatším létům 2019 a 2020 se vytváří laguna vody od podzimu do pozdního jara, přičemž většina vody tečně kolem stanice do louky. Voda má taktéž vlastní radiační a tepelné vlastnosti. Během dne potřebuje na své ohřátí a následný výpar dodat více tepla, tzn. že částečně ochlazuje okolní vzduch, nicméně v nočních hodinách dochází k rychlému nasycení vzduchu, kdy se začíná uvolňovat skupenské teplo kondenzace. To vede k částečnému ohřevu vzduchu a zpomalování poklesu teploty.

Změna terénu je však nejvýraznější nepříznivý vliv pro měření teploty. Zejména v nočních hodinách neuniká takové množství energie z hlíny jako ze zatravněného povrchu. Emisní (vyzařovací) schopnost je pro sníh 0,99, tzn. že se chová jako absolutně černé těleso (energii, kterou přijme přes den, odevzdá v noci zpět do atmosféry), proto se nad sněhovou pokrývkou vzduch výrazně ochlazuje. Další v pořadí je zatravněný povrch (0,98), hlína podle typu se pohybuje okolo 0,95. Z laického pohledu se může zdát, že 3 setiny jsou zanedbatelné, nicméně pokud uvažujeme i tepelný vliv vody v nočních hodinách, minimální teploty jsou navyšovány v řádu desetin až 1 °C.

Skutečně po zásahu společností E-on v kombinaci s lokálním poškozením louky od divokých prasat a stojící vodou došlo k navýšení minimálních teplot o 0,5 až 1 °C, což je z klimatologického hlediska a fenoménu mrazových kotlin nepříznivá skutečnost. Dokazuje to i skutečnost, že meteorologická stanice Držková, jež vždy měřila minima o 1– 2 °C vyšší, se v posledních měsících stává chladnější.

Na základě nově zkoumané lokality v Držkové, kam bude přestěhována stanice, se ukázalo, že tato je ještě chladnější a oproti stanici v Kašavě měřila v 16 z 28 dnů nižší minimální teplotu vzduchu, dále v 5 dnech vyšší teplotu do 0,3 °C. Jedná se o situace vhodné pro pokles teploty vzduchu (jasná obloha, slabý vítr či bezvětří).

Následující Tabulka č. 1 udává naměřené teploty vzduchu v některých vybraných dnech ze stanice Kašava, pod Rablinů a Držková včetně rozdílů, v jakých dnech byla stanice v Držkové chladnější.

Datum

Kašava, pod Rablinů

Držková

Rozdíl Držková x Kašava

1.3.

-3,05

-2,55

0,50

2.3.

-4,79

-4,61

0,18

3.3.

-4,57

-4,51

0,06

4.3.

-2,36

-2,23

0,13

6.3.

-7,22

-7,43

-0,21

7.3.

-8,10

-8,25

-0,15

8.3.

-7,33

-7,04

0,29

9.3.

-9,36

-9,33

0,03

10.3.

-6,79

-6,75

0,04

11.3.

-8,11

-8,08

0,03

13.3.

-4,38

-4,50

-0,12

16.3.

-3,74

-3,40

0,34

19.3.

-5,28

-4,97

0,31

20.3.

-4,00

-4,26

-0,26

21.3.

-9,97

-10,08

-0,11

26.3.

-2,80

-2,43

0,37

27.3.

-1,91

-1,08

0,83

28.3.

-1,32

-0,76

0,56

29.3.

-2,69

-2,02

0,67

31.3.

2,07

2,63

0,56

1.4.

3,13

3,93

0,80

3.4.

-1,41

-0,78

0,63

5.4.

-5,46

-5,22

0,24

7.4.

-7,11

-6,24

0,87

8.4.

-5,14

-4,67

0,47

9.4.

-6,77

-6,39

0,38

10.4.

-2,33

-1,58

0,75

11.4.

1,20

1,81

0,61

Tabulka č. 1: Minimální teploty v Kašavě a Držkové ve vybrané dny včetně rozdílů

Dle tabulky je zřejmé, že z 28 dnů v 5 dnech byla Držková chladnější, přičemž v 12 dnech byla teplejší od 0 do 0,4 °C. Nutno zdůraznit že v některých dnech jen o několik setin. Musíme vzít v úvahu i přesnost měřícího čidla okolo jedné desetiny. Situace se o trošku zlepšila s nastupujícím vegetačním období (viz i dle tabulky), kdy půda i v Kašavě začala rychleji vysychat, započal růst trávy, nicméně do stavu před zásahem společností E-on se měření nevrátilo.

Tabulka č. 2 znázorňuje porovnání s nově proměřovanou lokalitou v Držkové. Toto srovnání jednoznačně dokazuje, že v Kašavě došlo k výraznému narušení homogenity měření minimálních teplot.

Datum

Kašava, pod Rablinů

Držková (nová lokalita)

Rozdíl Držková x Kašava

1.3.

-3,05

-2,68

0,37

2.3.

-4,79

-4,41

0,38

3.3.

-4,57

-4,22

0,35

4.3.

-2,36

-3,13

-0,77

6.3.

-7,22

-8,25

-1,03

7.3.

-8,10

-8,65

-0,55

8.3.

-7,33

-7,59

-0,26

9.3.

-9,36

-9,30

0,06

10.3.

-6,79

-6,89

-0,10

11.3.

-8,11

-8,58

-0,47

13.3.

-4,38

-5,24

-0,86

16.3.

-3,74

-3,97

-0,23

19.3.

-5,28

-5,70

-0,42

20.3.

-4,00

-4,24

-0,24

21.3.

-9,97

-10,7

-0,73

26.3.

-2,80

-2,07

0,73

27.3.

-1,91

-1,71

0,20

28.3.

-1,32

-1,76

-0,44

29.3.

-2,69

-1,98

0,71

31.3.

2,07

3,28

1,21

1.4.

3,13

3,53

0,40

3.4.

-1,41

-1,13

0,28

5.4.

-5,46

-5,80

-0,34

7.4.

-7,11

-7,03

0,08

8.4.

-5,14

-5,19

-0,05

9.4.

-6,77

-6,96

-0,19

10.4.

-2,33

-2,50

-0,17

11.4.

1,20

1,41

0,21

Tabulka č. 2: Minimální teploty v Kašavě a Držkové (na nové lokalitě) ve vybrané dny včetně rozdílů

Dle tabulky je vidět, že celkem v 21 z 28 dnů byla nová lokalita v Držkové chladnější nebo teplejší do 0,3 °C. V 1 dni dokonce měřila teplotu o více než 1 °C nižší.

Na závěr ještě přikládám fotografie z dubna v dané lokalitě, které dokazují nepříznivý zásah do přirozeného povrchu.

Znehodnocený terén kolem stanice v KašavěZnehodnocený terén kolem stanice v KašavěZnehodnocený terén kolem stanice v Kašavě

Návrat k původnímu, nebo alespoň přiblížení se k ideálnímu, stavu je možné za předpokladu, že společnost E-on vrátí louku do původního stavu včetně podsetí trávou (což je prakticky nemožné, jelikož v první polovině května dojde k vyhnání krav na pastvu). Doufám, že alespoň srovná terén, který postupně přirozeně zaroste. Potřeba bude i poupravit škody způsobené divokými prasaty a v neposlední řadě odvodnit močál, který sice přispívá k formování mikroklimatu výrazným způsobem, nicméně nadbytek vody se podepisuje nepříznivě na poklesu teplot. Odvodnění však bude pravděpodobně největším problémem, jelikož pozemek je v soukromém vlastnictví a v pronájmu JZD a současně veden jako ochranné pásmo II. stupně. Zásah nepřipadá v úvahu dříve než v podzimních měsících a skutečnost ochrany II. stupně situaci výrazně zkomplikuje.

Zpočátku května započalo srovnání terénu směrem od silnice ke stanici, nicméně takové „popravení“ je z hlediska měření nedostatečné. Nezbývá, než ponechat způsobené škody na přírodě, která si s nimi poradí sama (postupné zarostení trávou).

Jakub Flám

 

Velmi vysoké rozdíly nočních minimálních teplot v údolí VLKADRŽ

 

   Průběh teploty vzduchu zje závislý na mnoha faktorech, předně od rychlosti a směru větru (od dané vzduchové hmoty), příkonu slunečního záření a taktéž charakteru zemského povrchu. V nočních hodinách (pokud převládá jasná obloha a bezvětří) dochází v údolích k rychlému ochlazování. Pokles teploty vzduchu však může být výrazně narušen prouděním vzduchu, zejména v případech, kdy ve výšce proudí teplý a sušší vzduch. I v rámci údolí jako je VLKADRŽ jsme zaznamenali mimořádné rozdíly teplot vzduchu v nočních hodinách v měsíci dubnu, kdy ve stejný časový okamžik činil rozdíl teplot mezi některými stanicemi téměř 10 °C. Takový rozdíl v rámci údolí je nejzvykle vysoký. Příčinou je právě promíchání vzduchu v některých částech údolí, zatímco jinde se "profuk" vůbec neprojevil. Více o tom pojednává následující dokumenty:

Rozdíly teplot, srovnání naměřených minim s realitou (11. a 12.4.2021).pdf (391.38 kB)

Výrazný rozdíl teplot v údolí VLKADRŽ 11. a 12. 4. 2021.xlsx (90.88 kB)

 

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2021

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2021 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1616542032

Nejnižší hodnota nejvyššího celodenního minima byla naměřena na stanici Bedřichov, Nová louka, a to -1,0 °C, na stanici Držková, Hutě, Ráztoky 0,0 °C a na stanici Jizerka-rašeliniště 0,1 °C.

V následující tabulce jsou stanice, kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů bez rozdílu nadmořské výšky

Ráztoky celkem 27 dnů.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 237 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m.

Stanice s nejnižší teplotou a nejchladnější stanice v některých dnech do 600 m n. m.

Kašava s -22,4 °C na 11. místě a v 1 dni nejchladnější.

V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 600 m n. m.

Ráztoky 27 mrazových dnů.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 140 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější

Kašava s minimem -22,4 °C na 4. místě a současně v 1 dni nejchladnější do 400 m n. m.

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 400 m n. m.

Ráztoky 27 dnů, Kašava a Držková 25 dnů.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                         Jakub Flám                                                                                                                  v Kašavě, 7. 4. 2021

 

Mimořádná inverze 23. – 25. 2. 2021 a vliv sněhové pokrývky na průběh teplot

(příčiny, důsledky, zajímavosti)

 

       Z běžného života pojem inverze známe. Intuitivně nám toto slovo říká, že je něco „opačně“, než bývá zvykem. V meteorologii mluvíme nejčastěji o inverzi teploty vzduchu. Běžně klesá teplota vzduchu (pro případ suchého vzduchu) o 0,98 °C na každých 100 m výšky. V případě vlhkého vzduchu je to o 0,65 °C na 100 m výšky. Pokud nedochází k poklesům, ale naopak k vzestupům teploty, hovoříme o inverzi. Existuje několik typů inverzí. Primárně je rozdělujeme na výškové (tzn., že teplota do určité výšky klesá a poté narůstá) a přízemní (k vzestupu teploty dochází ihned od zemského povrchu). Z jiného hlediska lze inverze rozdělit na: advekční, subsidenční, radiační, turbulentní, frontální. Nyní se podívejme na tři z nich, které dominují nejčastěji.

     Advekční inverze vznikají, pokud ve vyšších vrstvách atmosféry naproudí o něco teplejší vzduch než v nižších výškách, nebo naproudí teplejší vzduch nad chladnější zemský povrch.

     Radiační inverze vznikají jako důsledek ochlazování zemského povrchu za jasných nočních hodin. Teplo ze zemského povrchu uniká do atmosféry a ochlazuje se. Vytváření těchto inverzí je podporováno stékáním vzduchu po svazích do údolí, přičemž přicházející vzduch se dále ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a usazuje se v dolinách či kotlinách jako jezero studeného vzduchu. V zimním období, kdy je příkon slunečního záření obecně nízký, mohou tyto inverze přetrvávat i přes den, nebo se vytvářejí přes den. V zimě je produkce těchto inverzí účinná i v denních hodinách za přítomnosti čerstvé sněhové pokrývky a nízké rychlosti větru či bezvětří.

    Subsidenční inverze vzniká sesedáním (subsidencí) vzduchu v tlakových výších do nižších nadmořských výšek. To vede k rozpouštění oblačnosti, zvýraznění teplotního gradientu (rozdílu) mezi nízko položenými polohami a oblastmi ve vyšších nadmořských výškách. Vedou k významnému zhoršení rozptylových podmínek i v denních hodinách, jelikož proudění vzduchu je v talkových výších obecně slabší, zejména v údolích a kotlinách. Jejich výskyt nebývá, stejně jako u radiačních inverzí, rozrušen ani přes den, pokud příkon slunečního záření a rychlost větru jsou nízké.

METEOROLOGICKÁ SITUACE POSLEDNÍ ÚNOROVÝ TÝDEN

 

     V posledním únorovém týdnu ovlivňovala naše počasí tlaková výše se středem zpočátku nad V až JV, později až J Evropou. To mělo za následek rozpad oblačnosti až do vyjasnění. Současně však nastoupila inverze teploty vzduchu. S tím se začala vytvářet nízká oblačnost a mlhy. Jelikož zpočátku týdne převládala inverze výšková (vzestup teploty vzduchu od určité výšky), nízká oblačnost a mlhy byly četné a sahaly zhruba do výšek kolem 600 –­ 700 m n. m. V denních hodinách vlivem slunečního záření a dalšího sesedání vzduchu docházelo k rozpouštění mlh a ty setrvaly jen v polohách do 300 – 400 m n. m., zejména na Hané a Slovácku. Setrvání mlh v těchto lokalitách podpořil i slabý vítr, který nestačil na promíchání vzduchu (to podporuje rozpad mlh).

    Nejvýrazněji se projevila inverze ve dnech od 23. – 25. 2. 2021, kdy teplotní gradient (rozdíl) dosáhl ve volné atmosféře více než 13 °C. To dokládají údaje z aerologických měření. Na Obrázku č. 1 je zřetelný nárůst teploty vzduchu od zemského povrchu (červená čára) z půlnoci 24. 2. 2021 z Prostějova.

Průběh teploty vzduchu s výškou (červená čára) z měření v Prostějově 24. 2. 2021 00 UTC

Obrázek č. 1: Průběh teploty s výškou (červená čára) 24. 2. 2021 00 UTC

    Dle průběhu teploty s výškou je zřetelně vidět nárůst teploty. Ta dosáhla maxima v tuto noční hodinu ve výšce cca v 700 – 800 m n. m. 14,5 °C, zatímco v Prostějově ve výšce 215 m n. m. -1,8 °C. Rozdíl teplot činí mimořádných 16,3 °C na převýšení necelých 500 m. Dokládá to i Tabulka č. 1, v níž jsou znázorněny hodnoty teploty (3. sloupeček) v jednotlivých nadmořských výškách (levý sloupeček).

Tabulka průběhu teplot s výškou 24. 2. 2021 00 UTC

Tabulka č. 1: Teplota vzduchu (3. sloupeček) v jednotlivých výškách (1. sloupeček)

     Inverze se udržela 24. 2. 2021 i v denních hodinách. To vedlo k tomu, že se mlhy na Hané rozpadaly jen velmi neochotně a výjimečně se udržely až do večerních hodin. Opět dle měření sondy z Prostějova ve 12 h je patrný vzestup teploty, nicméně do výšky cca 300 m n. m. ještě docházelo k slabému poklesu, až poté k vzestupu teploty. Viz Obrázek č. 2.

Průběh teploty s výškou (červená čára) z Prostějova 24. 2. 2021 12 UTC

Obrázek č. 2: Průběh teploty s výškou (červená čára) 24. 2. 2021 12 UTC

    A ještě následuje Tabulka č. 2 dokládající inverzní průběh teploty vzduchu (3. sloupec) s výškou (1. sloupec).

Tabulka průběhu teplot s výškou 24. 2. 2021 12 UTC

Tabulka č. 2: Průběh teploty s výškou (3. sloupec) v jednotlivých výškách (1. sloupec)

     Dle tabulky je zřetelný pokles teploty do výšky 300 m n. m. a následný vzestup s maximem nad 13 °C od 500 do 900 m n. m., kdy nastala izotermie = teplota s výškou se neměnila.

     Inverze se projevila i v naší oblasti na VLKADRŽ. Zatímco 23. 2. 2021 pozdě večer dosáhla teplota na Marušce 12,5 °C, v údolí VLKADRŽ se teploty pohybovaly okolo 0 °C. Nastaly kombinace dvou typů inverzí, a to subsidenční a radiační (viz výše).

      Přestože sondážní měření z Prostějova o půlnoci 24. 2. 2021 ukázalo hodnoty ve výšce 600 – 700 m n. m. teploty od 13 do 14,5 °C, Maruška ve výšce 664,1 m n. m. naměřila „jen“ do 12,5 °C. Nutno si uvědomit, že sonda letí z Prostějova volnou atmosférou. Měření na meteorologických stanicích se uskutečňuje ve výšce 2 m nad zemským povrchem, kde se projevuje vliv radiačního ochlazování (únik tepla ze zemského povrchu), přičemž v důsledku slabých vířivých pohybů se i tento studený vzduch částečně dostává do vyšších výšek, jinak by se udržel jen v bezprostřední blízkosti zemského povrchu a pokles teploty by byl ve výšce 2 m mnohem pomalejší.

     Pokud se setkají tyto dva typy (subsidence a radiace), vede to k zvýraznění inverze, tudíž ke zvětšení teplotního rozdílu mezi vyššími polohami a údolími, přičemž radiační inverze je ještě zesílena přítomností sněhové pokrývky nebo zbytky sněhu, pokud se vyskytují.

     Vše vedlo k tomu, že ranní teploty v údolí poklesly až k -3 °C, zatímco ve vyšších polohách se teploty pohybovaly okolo 7 – 8 °C. Z důvodu slabého větru a ještě nízkého příkonu slunečního záření se údolí, Haná a Slovácko prohřívaly velmi neochotně. Navíc sluneční svit byl zeslaben i přítomností saharského prachu. Nedošlo tak k většímu promíchání vzduchu, vzestup teplot v těchto oblastech byl podmíněn zejména slunečním zářením.

    Vzhledem k tomu, že se na mnoha místech v údolí ještě vyskytovala souvislá sněhová pokrývka nebo zbytky sněhu, v kombinaci se slabým větrem či bezvětřím docházelo již brzy odpoledne k ochlazování. Vzduch se brzy ochlazoval od sněhu a ani přetrvávající sluneční energie nedokázala zvýšit teplotu. Převládla záporná radiační bilance (tzn., že převládal intenzivněji únik tepla ze zemského povrchu než příkon energie od Slunce).

     Maximální teplota vystoupila 24. 2. 2021 nejvýše na Vančici, na 17,1 °C (beze sněhu, slabý teplý vítr). V údolí se oteplilo nejvýše na 14 °C již okolo 13. h, poté docházelo k trvalému poklesu teplot. V Kašavě dokonce teplota vystoupila jen na 12,5 °C. Zatímco v podvečer, po 17. h bylo měřeno na Vančici ještě +14 °C, v údolích teplota spadla již na 5 - 4 °C a v Hutích dokonce na 3 °C.

     V odpoledních hodinách byl proveden teplotní experimentální průzkum na trase Držková – Hutě – nad Trojákem – Hutě – Držková – Vančica. 

     Níže je přiložen Obrázek č. 3, který dokládá průběh teploty na dané trase. Ten značně závisel na hladině inverzní vrstvy (náhlé oteplování), přítomnosti sněhové pokrývky, rychlosti větru a celkové skladbě krajiny. Graf č. 1 (sestaven ze sekundových měření) je důkazem toho, že i v denních hodinách převládala v údolích radiační inverze zesílená ještě inverzí subsidenční.

Průběh teploty vzduchu s popisky

Graf č. 1: Průběh teploty vzduchu na trase Držková – Hutě – nad Trojákem – Hutě – Držková - Vančica

    Dle grafu jsou patrné jednotlivé teplotní zlomy, které prokazují výskyt subsidenční inverze. I přes to, že měření se uskutečnilo i nad inverzní hladinou, místní vlivy (sněhová pokrývka, skladba krajiny) se projevovala fluktuacemi  (kolísáními) teploty i o několik °C. To dokazuje, že nízký příkon sluneční energie a sněhová pokrývka vedly k lokálním poklesům teploty i nad inverzní vrstvou. V údolí byl tento efekt ještě silnější. Tyto oblasti ležely pod subsidenční inverzí a současně se zde mnohem výrazněji projevilo radiační ochlazování než ve vyšších nadmořských výškách. Kombinace všech těchto faktorů přispěla k rychlému poklesu teplot a zvýraznění teplotních rozdílů mezi vyššími a údolními polohami.

   Následuje ještě Graf č. 2 bez příslušných popisků pro lepší přehlednost průběhu teploty.Průběh teploty vzduchu na trase Držková - Hutě - Troják - Hutě - Držková - Vančica

Graf č. 2: Průběh teploty vzduchu na dané trase bez popisků pro lepší přehled

    Poznámka: Výstupy aerologických měření byly získány z webových stránek ČHMÚ (chmi.cz).

Jakub Flám

 

Silný mráz 15. 2. 2021 na VLKADRŽ

     Po měsíci, kdy teploty (18. 1. 2021) spadly na hodnoty pod -20 °C, jsme se probudili do pondělního rána (15. 2. 2021) opět s minimy okolo -20 °C. Na celém území kraje bylo měřeno pod -15 °C, nejčastěji od -16 do -18 °C, v údolích do -20 °C, přičemž známé lokality, jako jsou Hošťálková a Kašava, snadno pokořily -22 °C. Nejteplejší zůstaly vyšší polohy nad 600 m n. m. Ku příkladu na Marušce se minimum zastavilo na -10 °C.

     Důvodem poklesu teplot na hodnoty pod -20 °C byl opětovný příliv arktického vzduchu. Ten se nad větší části Evropy usadil v týdnu od 8. do 15. 2. 2021. Zapříčinila to tlaková výše, jejíž centrální tlak se pohyboval až kolem 1045 hPa se středem nad Skandinávií. Ta se postupně přesouvala nad Česko, přičemž po její zadní straně začínal pomalinku proudit teplejší vzduch, zejména ve výšce. I přesto jsme naměřili nejnižší teploty až v noci na pondělí 15. 2. 2021, kdy nastaly ideální podmínky pro pokles teplot.

    Po celý týden se vyskytovalo občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, které způsobila labilita vzduchu. Od Baltu se v arktickém vzduchu dostával do Polska a dále na Moravu sice velmi studený, ale vlhký vzduch. Oblačnost se vytvářela již v Polsku a její tvorba pokračovala na návětrné straně Jeseníků a Beskyd ve směru od Polska. V důsledku nucených výstupů vzduchu podél svahu došlo k jeho nasycení vodní párou, kondenzaci a tvorby srážkově nosné oblačnosti, převážně nízkých pater. To je taky důvod toho, proč radar na Drahanské vrchovině nebyl schopen dostatečně přesně detekovat srážky, jelikož oblačnost, z níž vypadával sníh, byla posazena poměrně nízko a spousta elektromagnetických paprsků vysílaných radarem se pohltila pohořími (srážky nebyly dobře viditelné na radaru). Současně ledová jádra, která tvoří vločky, vykazují nižší odrazivost než vodní kapky.

    S ohledem na skutečnost, že maximální teploty se po celý týden pohybovaly poměrně hluboko pod bodem mrazu (nejčastěji od -7 do -5 °C), veškerý padající sníh byl prachový. Pokles teplot v nočních hodinách zamezoval mírný SZ až SV vítr, jenž snadno proniká do údolí a také oblačnost. Minima se na VLKADRŽ dostávala většinou na -10 až -13 °C.

    V noci na pondělí 15. 2. 2021 se však vítr uklidnil, obloha vyjasnila a k tomu ležel na zemi čerstvý prachový sníh. Přestože maxima v neděli 14. 2. 2021 byla již o poznání vyšší jak ve zbytku týdne (-2 °C), veškeré příznivé faktory napomohly poklesu teplot opět pod -20 °C. Následující Tabulka č. 1 znázorňuje minimální teploty na VLKADRŽ v noci na 15. 2.

Stanice

Hodnota

Držková, Vančica

-13,3 °C

Držková, obec

-19,4 °C

Držková, Hutě, Ráztoky

-20,4 °C

Držková, Hutě

-19,8 °C (-28,9 °C)

Kašava, pod Rablinů

-22,4 °C

      Druhá hodnota v Hutích udává přízemní minimální teplotu v 5 cm nad zemí (opět nejnižší z kraje; 18. 1. 2021 to bylo -30,0 °C). V tuto noc se jednalo o 2. nejnižší teploty za zimu 2020/2021. Výraznější pokles teplot byl zamezen i nižší výškou sněhu (oproti 18. 1. až o polovinu méně sněhu). Mnohem nižší teploty mohly být naměřeny přes týden, kdy vrcholil příliv arktického vzduchu, nicméně převládala oblačnost a mírný vítr.

Jakub Flám

 

Silný mráz 18. 1. 2021 a ledovka 8. 2. 2021

 

Ohlédnutí se za minulostí

     Zimy posledních let se řadí mezi ty jedny z nejteplejších. Sněhu padá spíše méně, nezažíváme silnější mrazy, a tak nám nezbývá, než se radovat i z té trochy sněhu, co nám napadne. Po roce 2015 se vyskytlo několik zim, kdy výška sněhové pokrývky v naší oblasti jen stěží přesáhla 20 nebo 30 cm. Výjimku v tomto směru tvoří zima 2018/2019, kdy souvislá pokrývka ležela více než 1,5 měsíce a její výška dosáhla i v údolí v obcích až 40 cm, ve vyšších polohách dokonce k 60 cm.

    Pokles teplot pod -10 °C v zimním období je pro naše údolí celkem běžný. Pod -15 °C by nám stačily na spočítání prsty na jedné ruce. Jen jednotky případů sahají na hodnoty pod -20 °C. Naposledy bylo naměřeno pod -20 °C ve všech obcích v lednu 2017 (-22 °C) v Hutích i Držkové. Tehdy se ještě měření v Kašavě pod Rablinů neuskutečňovala. S vysokou pravděpodobností však zde teplota poklesla ještě hlouběji (tehdy v Hošťálkové -24,6 °C).

   Se zahájením měření v Kašavě se dalších -20 °C vyskytlo v lednu 2019 (-20,3 °C). Jak je známo, Kašava patří mezi malé mrazové kotliny a v rámci republiky je v polohách do 400 m n. m. raritou.

Meteorologická situace

    Týden od 10. do 17. 1. 2021 se zařadil mezi ty zimní. Sněhová pokrývka dosáhla výšky od 20 do 30 cm a k tomu teploty nepřesahovaly bod mrazu. Po celý týden se vyskytovaly sněhové přeháňky a o víkendu (zejména v sobotu) i trvalejší sněžení, které k nám přinesla rychle se prohlubující tlaková níže nad východním Polskem. Už ze začátku týdne k nám proudil mořský arktický vzduch, který přinášel ony přeháňky. O víkendu padal sníh při teplotách od -5 do -8 °C, což způsobilo, že se jednalo o sníh ryze prachový. Kolem oné níže k nám zesílil příliv arktického vzduchu, tentokrát už suššího. V neděli 17. 1. 2021 se obloha projasnila a maxima nevystoupila nad -5 °C. Současně slábnul S až SV vítr.

Průběh počasí v noci na 18. 1. 2021 a dosažená minima

   Během večera ještě pronikal slabý vítr i do údolí. Zatímco v 17 h bylo měřeno v Hošťálkové již -17 °C, v našich obcích kvůli větru stále „jen“ -11 až -13 °C. I zde se však vítr poměrně rychle utišil a došlo k výraznému poklesu teplot. Ve 23 h bylo měřeno v Hutích -18 °C a přízemní teplota v 5 cm nad zemí rekordních -28 °C. Nejchladnější v tuto dobu byla již Kašava, teplota ve 2 m nad zemí -20,5 °C, čímž byl překonán dosavadní rekord (-20,3 °C).

   Během noci se dále zvolna ochlazovalo. O slovo se však začala hlásit i nízká oblačnost, která se v sušším vzduchu nad Moravou rozpadala. Po 5. h ráno dorazila i k nám a pokles teplot byl zastaven. Následující tabulka znázorňuje přehled minimálních teplot na VLKADRŽ za noc na 18. 1. 2021.

 

Meteorologická stanice

Hodnota

Držková, Vančica

-16,0 °C

Držková, obec

-20,7 °C

Držková, Hutě, Ráztoky

-21,0 °C

Držková, Hutě

-21,0 °C (přízemní v 5 cm -30,0 °C)

Kašava, pod Rablinů

-24,4 °C

Tabulka č. 1: Minimální teploty za noc 18. 1. 2021

Aspekty vedoucí k takto nízkým teplotám

    Pokles teplot takto hluboko byl zapříčiněn naprouděním arktického vzduchu v hrubší vrstvě atmosféry, uklidnění větru a přítomnost prachového sněhu. Sněhová pokrývka má vlastní tepelné a izolační schopnosti. Znemožňuje úniku tepla ze země, což vede k tomu, že se od ní vzduch rychle ochlazuje, nejintenzivněji při zemi (to prokazuje i dosažena mimořádně nízká teplota v Hutích -30,0 °C v 5 cm nad zemí). Od přízemní vrstvy se chlad šíří v důsledku předávání energie mezi molekulami a slabým turbulentním pohybem směrem vzhůru. Specifická poloha stanice v Kašavě (v hlubokém údolí) podpořila pokles teploty až na -24,4 °C. Jelikož se nachází v nejnižším bodě pod výrazným svahem od Třeskunova, studený těžký vzduch se zde usadil nejvíce a dále se prochlazoval.

LEDOVKA 8. 2. 2021

     Situace, která je nejen pro řidiče noční můrou. Každý si jistě pamatuje na 1. prosinec 2014, kdy se vyskytla silná ledovka z mrznoucího deště. Tehdy zkolabovala autobusová i vlaková doprava a stovky lidí zůstaly uvězněny v různých koutech republiky.

Aspekty vedoucí k tvorbě silné ledovky

    Mnozí si říkají, jak je možné, že při teplotách pod bodem mrazu prší, i při -5 nebo -10 °C. Rozhodující je, co se odehrává ve vyšších vrstvách atmosféry. V nižších vrstvách může naproudit studený vzduch, který srazí teploty i hlouběji pod bod mrazu, kdežto ve výšce pozorujeme inverzi (nárůst teploty). Jakmile srážky (sněhové vločky) propadávají touto vrstvou, při vyšších teplotách v hrubší vrstvě s kladnou teplotou se topí na dešťové kapky. Jakmile proniknou do nižších výšek, kde teplota trvale klesá, nestíhají zmrznout a padají ve formě deště na podchlazený zemský povrch, kde zamrzají a tvoří vrstvu ledu (ledovku). V tom lepším případě stihnou zmrznout na ledové krystalky a ledovka se většinou tvoří jen slabá nebo vůbec. Taková situace nastala v noci na pondělí 8. 2. Zatímco v nižších vrstvách proudil již studený vzduch od severu a teploty se přes den pohybovaly okolo -5 °C, ve výšce okolo 1700 – 2200 m n. m. se vyskytovala inverze. Zde dokonce teplota v noci na pondělí 8. 2. narostla až k +4 °C. Nejnižší teplota byla pozorována na Marušce (večer -9 °C), zatímco na JV kraje po celou noc kolem 0 °C a v noci se zde přechodně oteplilo až na +4 °C. Důvodem těchto teplotních rozdílů je zvlněné frontální rozhraní oddělující teplý vzduch na J od studeného na S Evropy. Teplejší vzduch snadněji proniknul do vyšších výšek, kdežto u země se držel hustší a studenější.

    Naštěstí v naší oblasti padaly srážky ve formě ledových krystalků, což vedlo k vytvoření jen slabé ledovky. Zejména na návětrné straně dorostla vrstva ledu do 1 – 2 cm. Slabá ledovka se vytvořila již v neděli ráno při mrholení, zejména v oblasti Hutí. V noci na pondělí naopak ledové krystalky vytvořily souvislou sypkou vrstvu bez významné tvorby ledu. Problematičtější situace nastala již ve Fryštáku, kde většinou pršelo. Obyvatelé celé Hané a jihu kraje se probudily do pondělního rána s vrstvou ledu až 3 cm.

   Tak jak se zvlněné frontální rozhraní odsouvalo na JV Evropy, se ochladilo i ve výšce a srážky k ránu rychle přešly do sněžení, během hodiny a půl napadlo přes 5 cm sněhu. To vedlo k prohloubení dopravních komplikací.

    Následující foto ukazuje vrstvu ledu na stromech ve Zlíně na Jižních Svazích (poskytl pan Daniel Drábek).

Vrstva ledu ve Zlíně na Jižních Svazích v pondělí 8. 2. 2021

Obrázek č. 2: Vrstva ledu na stromech ve Zlíně na Jižních Svazích v pondělí 8. 2.

 

Jakub Flám

 

Hodnocení hydrometeorologické situace 28. – 29. 12. 2020 a úspěšnost předpovědi počasí

(Silný vítr, silné srážky, odezva vodních toků, nízký tlak vzduchu)

Synoptická situace

V těchto dnech se přesunula hluboká tlaková níže z Britských ostrovů k SZ pobřeží Francie, následně Německa. Její centrální tlak vzduchu činil okolo 960 hPa. Současně nad Ruskem dále mohutněla tlaková výše, jejíž centrální tlak rostl nad 1040 hPa. Tento výrazný horizontální tlakový gradient vedl k zesílení JV až J větru. Tlaková níže přinesla i další nebezpečné jevy.

Průběh počasí (odpoledne 27. 12. – ráno 28. 12.)

Během nedělního odpoledne (27. 12.) začal zesilovat JV až J vítr, který v nárazech dosahoval v nižších polohách okolo 50 km/h, od vyšších poloh do 70 km/h, na horách do 90 km/h. Zároveň přibývala nízká oblačnost od JV. Později večer a v noci na pondělí 28. 12. se přidalo mrholení či velmi slabé sněžení zanedbatelné intenzity. Současně začala přibývat i frontální oblačnost. Během noci dále zesiloval vítr, který v nárazech dosáhl v nižších polohách okolo 60 km/h, ve vyšších polohách však vál už prudký vítr s nárazy okolo 70 – 90 km/h, na horách přes 100 km/h.

Průběh počasí (28. 12. 2020)

V pondělí převládalo zataženo, jen přechodně se oblačnost protrhávala na oblačno. Vítr vál čerstvý, od vyšších poloh silný. Nárazy se pohybovaly i v nižších polohách od 60 do 80 km/h. Ve vyšších polohách od 70 do 90 km/h, ojediněle i 100 km/h! Na horách nárazy překračovaly 110 – 120 km/h. Tlak vzduchu klesal silně. Večer se jeho hodnota ve Zlínském kraji pohybovala okolo 991 hPa, přičemž pokles se zpomaloval.

Později odpoledne a k večeru dosáhl vítr nejsilnějších nárazů, ve vyšších polohách překročily nárazy 100 km/h a s vysokou pravděpodobností v nejvyšších polohách Hostýnských, Vizovických vrchů, Bílých Karpat i 110 km/h (> 30 m/s). Na hřebenech Beskyd byly nárazy do 120 km/h.

Se zesilujícím větrem se k večeru přidaly i srážky. Ty byly velmi nerovnoměrně rozloženy. Z důvodu silného proudění ve výšce i při zemi spadlo nejméně srážek na závětrné straně Bílých Karpat, Beskyd a Hostýnských vrchů. Nejvíce se k večeru rozpršelo na JV kraje podél hranice se Slovenskem, později večer i na Hané.

Následující obrázek představuje graf průběhu meteorologických prvků na Meteorologické stanici Hošťálková, Maruška v Hostýnských vrších v nadmořské výšce 664 m n. m. Dle grafu je patrné, že nárazy větru několikrát přesáhly 90 km/h (hnědá křivka) s maximem cca 28 m/s (téměř 101 km/h).

Průběh meteorologických prvků na stanici Maruška

Obrázek č. 1: Průběh meteorologických prvků na Marušce 28. – 29. 12. 2020

Průběh počasí (noc na 29. 12. 2020)

Během noci na úterý 29. 12. začal poměrně rychle slábnout vítr. Srážková činnost zesilovala. Teploty se v kraji od pondělního dne, kdy dosáhly maxim ve večerních hodinách (od 4 do 6 °C), udržely do druhé poloviny noci na úterý. Brzy ráno se náhle ochladilo na 0 až 2 °C. Vítr na většině míst zeslábl až na slabý a změnil se na JZ. Srážky, které padaly do brzkého rána převážně ve formě deště, jen nad cca 800 m n. m. ve sněhu, se začaly měnit velmi rychle na sníh i v nižších polohách, cca nad 300 m n. m. Zároveň docházelo k jejich slábnutí a následnému ustávání. Oblačnost se velmi rychle protrhala na polojasno. Do 400 m n. m. napadlo od poprašku do 1 cm sněhu, do 600 m n. m. do 3 cm a výše do 5 – 10 cm sněhu.

Další nebezpečné jevy

Kromě silného větru se v úterý k ránu a ráno vyskytly další nebezpečné jevy. Na krajním JV kraje spadlo za cca 12 h od 30 do 50 mm srážek, z nich nejvíce během noci na úterý 29. 12. Od 25 do 30 mm bylo měřeno i na Hané. S ohledem na nasycenost půdy a vysoké úhrny za kratší časový úsek, docházelo k rychlému vzestupu hladin vodních toků s dosažením SPA. Na Uherskobrodsku a Luhačovicku byly dosaženy 1. a 2. SPA. Hladiny během několika hodin stouply i o 2 až 2,5 m.

2. SPA byl dosažen zde: Olšava v Uherském Brodě, Korelačský potok v Luhačovicích a Vlára.

Následující obrázek dokazuje výrazný vzestup hladiny vodního toku Vlára během několika hodin. Před 7. h ráno 29. 12. tekla korytem dvouletá voda.

Vzestup hladiny vodního toku Vlára

Obrázek č. 2: Vzestup hladiny Vláry (zdroj Vodohosp. Informační portál)

S protrhávající se oblačností se zejména v JZ části kraje při poklesu teplot v přízemní vrstvě pod bod mrazu začalo tvořit náledí.

Vliv větru na množství srážek

Jak bylo uvedeno, srážky byly velmi nerovnoměrně rozloženy. Důvodem je silné přízemní i  výškové proudění v kombinaci s orografií. To dokazuje následující obrázek (rozložení srážkových úhrnů za 24 h do rána 29. 12.).

Úhrn srážek za 24 h, z nich věšina spadla za 12 h

Obrázek č. 3: Srážkové úhrny za 24 h v úterý 29. 12. ráno (zdroj ČHMÚ)

Z obrázku je patrné, že čerstvý až silný JV vítr způsobil vyšší spad srážek na JV okraji Zlínského kraje. Za Bílými Karpaty (Uherskohradišťsko) spadlo o 4x méně srážek (srážkový stín). Zřetelný je i stín za Beskydami na Ostravsku a za Hostýnskými vrchy ve směru od J na S.

Více srážek spadlo i na Hané (Bystřice pod Hostýnem a Kroměříž). Důvodem je pravděpodobně jakási úžina mezi Chřiby a Hostýnskými vrchy, která napomohla roztékání silného vzduchu od JJV kolem JZ okraje Hostýnských vrchů směrem na SSZ a dále z JV na Z po SV okraji Chřibů. Dalším faktorem byla pravděpodobně tvorba vírů na orografických překážkách, kdy srážky společně s nimi byly unášeny, zdvihány do větších výšek a následně padaly až v určité vzdálenosti za překážkou. V neposlední řadě se však projevil i záchyt srážek ve srážkoměrech. Při silném větru často dochází k tomu, že srážky padají ne téměř kolmo, ale naopak pod malými úhly vůči vodorovné rovině a srážkoměry je nejsou schopny správně zachytit. I v tomto případě se projevuje tvorba vírů, kdy srážky „obletí“ srážkoměr a dopadnou mimo něj.

Následující tabulka ukazuje nejvyšší úhrny srážek za 24 h, přičemž jak bylo uvedeno, většina z nich spadla za 12 h.

Bojkovice (Korelačský potok)

56,6 mm

Huslenky, Kychová

44,7 mm

Valašská Senice

39,3 mm

Tabulka č. 1: Nejvyšší úhrny srážek v kraji

Další tabulka ukazuje nejnižší úhrny srážek.

Hluk

8,6 mm

Staré Město u UH

9,9 mm

Valašské Meziříčí

11,5 mm

Tabulka č. 2: Nejnižší úhrny srážek

Hodnocení úspěšnosti předpovědi počasí (vítr, srážky, teplota)

Předpověď nejen pro Zlínský kraj uváděla, že sněhové srážky se vyskytnou v noci na úterý 29. 12. cca nad 700 m n. m., což předčilo skutečnost (výskyt sněžení už nad 300 m n. m.). Množství srážek taktéž předčilo očekávání. Dle numerických modelů mělo na většině míst spadnout za 24 h, z toho většina z nich za 12 h, okolo 15 – 30 mm, přičemž hodnota 30 mm lokálně (skutečně 30 – 50 mm na celém JV okraji Zlínského kraje, jinak okolo 15 mm, spíše ojediněle pod 10 mm). Následná hydrologická situace nebyla vůbec uvažována (skutečně až 2. SPA). Co se týče předpovědi teplotních poměrů, ty odpovídaly skutečnosti, ochlazení na většině míst od 2 do 0 °C.

DŮVOD NE PŘÍLIŠ ÚSPĚŠNÉ PŘEDPOVĚDI:

Problémem předpovědi množství a skupenství srážek včetně hydrologické odezvy je zejména poloha samotné tlakové níže. Její posun oproti předpokladům i o 50 – 100 km směrem na V či Z mění podmínky cirkulace, teplotní poměry, množství srážek i jejich skupenství.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1608161659

    V následující tabulce jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m, které zaznamenaly nejnižší teplotu v listopadu do této nadmořské výšky. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 232 stanic. Kašava se umístnila na 12. místě s minimem -7,3 °C.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m.

      V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 138 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v listopadu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s minimem -7,3 °C na 4. místě, Držková na 5. místě s -6,8 °C a Ráztoky na 7. místě s -6,6 °C. Ráztoky byly zároveň v 1 dni nejchladnější ze všech 138 stanic.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější

      V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m., kde bylo v listopadu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava i Ráztoky na 2. místě s více stanicemi, Držková na 3. místě s více stanicemi.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                                  Jakub Flám                                                                                                      v Kašavě, 20. 12. 2020

 

MIMOŘÁDNĚ VYSOKÉ ÚHRNY SRÁŽEK A POVODŇOVÁ SITUACE OD 12. DO 15. 10. 2020

    Mimořádně vysoké srážkové úhrny se v letošním roce na území České republiky vyskytly hned několikrát. Jednalo se zejména o extrémní bouřky, které několikrát zasáhly zejména oblast středních Čech, Vysočiny a východních Čech. Srážkové úhrny běžně dosahovaly hodnot od 80 do 120 mm i za 24 h! Samozřejmě odezva toků byla ve formě přívalové povodně a na většině míst se vylily z břehů.

    Vydatné srážky se vyskytují i v jiných případech než bouřkách. Zejména v pozdním podzimu a zimě přináší tlakové níže velké množství deště/sněhu. Ty se formují nad Atlantikem a postupují do střední Evropy. V takovém případě přináší většinou srážky dešťové, na horách sněhové. Pro Moravu (jak jsme se přesvědčili i v zimě 2018/2019) jsou zase srážkově bohaté níže postupující přes alpskou oblast. Poslední skupinou jsou níže postupující ze Středomoří. Důvodem toho, proč jsou níže z jihu Evropy tak srážkově vydatné, je poměrně vysoká teplota moří během celé zimy, tudíž dostatečný výpar = mnoho vlhkosti.

     Od 12. do 15. 10 2020 se vyskytla srážkově bohatá epizoda právě kvůli postupující tlakové níži z Itálie přes Slovensko do jižního Polska. V pondělí 12. 10. ovlivňovala počasí u nás zvlněná studená fronta nad Slovenskem, na ni navázala ona tlaková níže. Ta měla vliv na naše počasí od 13. do 15. 10., kdy se nad Polskem vyplnila (laicky rozpadla). Jak již bylo uvedeno, tyto níže jsou bohaté na srážky, jelikož obsahují spoustu vlhkosti, kterou získali především nad Středozemním mořem.

    Každý den spadlo v průměru v celém kraji od 25 do 50 mm. Vodní toky reagovaly pozvolnými vzestupy, jelikož srážky byly rozloženy rovnoměrně do všech dnů. Je třeba si uvědomit, že spad srážek 25 až 50 mm za 6 – 12 h by byl pro vodní toky velkou hrozbou. Půda na mnoha místech totiž již před samotnou epizodou byla nasycena a jakékoli další srážky podléhaly z větší části odtoku.

    Zpočátku týdne převažovalo SV proudění, které přinášelo nejvyšší úhrny srážek na návětrnou stranu Hostýnských vrchů. Na Marušce a v Kateřinicích byly naměřeny za pondělí a úterý srážkové úhrny o 20 až 40 mm vyšší než v jižní části vrchů (tedy u nás na VLKADRŽ). Rozdíly byly pozorovatelné i mezi kopci a údolími. Rozdíl za den mezi Maruškou a Hošťálkovou dosáhl i 30 mm (vzdušná vzdálenost těchto míst je 3 km a při plošných srážkách je v tomto případě jednoznačně znatelný vliv převládajícího proudění). Od noci na středu se situace začala měnit. Vítr se stočil na Z až JZ a bohatší srážky padaly i na jižní straně Hostýnských vrchů. Maximum srážek spadlo na VLKADRŽ až ve středu 14. 10., a to od 40 do 45 mm.

PŘEHLED ÚHRNŮ SRÁŽEK VE ZLÍNSKÉM KRAJI OD PONDĚLÍ 12. 10. 2020 00:00 DO 15. 10. 2020 06:00 (OD PŮLNOCI 15. 10. DO 06:00 SPADLO JIŽ ZANEDBATELNÉ MNOŽSTVÍ SRÁŽEK):

Strání

136,2 mm

Kateřinice, Ojičná

124,4 mm

Hošťálková, Maruška

120,3 mm

Valašská Senice

114,0 mm

Horní Lhota

109,8 mm

Držková - Vančica

108,6 mm

Bojkovice

101,2 mm

Staré Hutě

99,5 mm

Hluk

94,1 mm

Velké Karlovice

93,7 mm

Valašské Meziříčí

92,6 mm

Vsetín

92,5 mm

Luhačovice

92,4 mm

Valašská Bystřice

91,9 mm

Hošťálková

88,3 mm

Bystřice pod Hostýnem

86,1 mm

Štítná nad Vláří - Popov

84,3 mm

Rožnov pod Radhoštěm

83,2 mm

Vizovice

80,8 mm

Valašské Klobouky

79,2 mm

Kroměříž

75,8 mm

Holešov

74,6 mm

Horní Bečva

71,7 mm

Huslenky, Kychová

63,7 mm

 

Tabulka č. 1: Srážkové úhrny od nejvyšších po nejnižší ve Zlínském kraji

     Vodní toky v celém kraji dosáhly 1. SPA, některé v noci na středu i 2. SPA. Srážky však částečně zeslábly, a tak toky zaznamenaly setrvalý stav či zvolný pokles. S příchodem dalších srážek během středy nastala kulminace všech toků během odpoledne. Více než polovina toků vystoupala na 2. SPA. Menší toky a říčky na 3. SPA (Kateřinka v Kateřinicích, Bystřička na Vsetínsku a Luhačovický potok v Polichně). Dolní toky kulminovaly až ve čtvrtek večer. Morava ve Spytihněvu dosáhla 3. SPA, v Kroměříži a Otrokovicích se zastavila hladina jen několik cm pod 3. SPA. Škody byly pozorovány jen v malém rozsahu, jelikož většina toků zůstala v korytech. Problém spíše způsoboval rychlejší odtok (lokální zatopení).

    Dřevnice v Kašavě dosáhla 1. SPA při výšce 113 cm (do 2. SPA chybělo 17 cm). Držkovský potok, stejně tak Kameňák ve Vlčkové, dosáhl 1. SPA.

Jakub Flám

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za srpen 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1601414531

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 148 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v srpnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky s 4,5 °C na 3. místě a Kašava s 4,7 °C na 4. místě. V 10 dnech nejchladnější Ráztoky.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 4. 10. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červenec 2020

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1597782681

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 237 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červenci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava na 7. místě s 3,8 °C a v 1 dni nejchladnější, Ráztoky ve 2 dnech nejchladnější.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnějšími do této výšky

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 136 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červenci a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava s minimem 3,8 °C na 2. místě a Ráztoky s 4,2 °C na 4. místě. Ráztoky v 7 dnech nejchladnější, Kašava v 1 dni.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 3. 9. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za červen 2020

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1594930072

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 234 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n. m. Ráztoky s minimem 1,7 °C se umístnily na 4. místě, hned v závěsu Kašava s 1,8 °C. Hutě, Košařiska naměřily 2,7 °C. Ráztoky v 1 dni byly nejchladnější ze všech stanic.

Nejnižší teploty na stanicích do 600 m n. m. a počty dnů, kdy byly nejchladnější.

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 136 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v červnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Ráztoky a Kašava na 1. a 2. místě s 1,7 a 1,8 °C. Ráztoky byly ve 4 dnech nejchladnější, Kašava v 1 dni.

Nejnižší teploty a počty dní do výšky 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 18. 8. 2020

 

VZPOMÍNKA NA TORNÁDO 8. 7. 1996 V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH

   8. července 1996 se v Hostýnských vrších vyskytlo tornádo, jehož pustošení bylo identifikováno v Rajnochovicích v čase 17:10 h SELČ. Bouřka, která toto tornádo zde vyprodukovala postupovala i přes obce Kašava, Vlčková a Držková. Jistě se najde několik svědků, kteří by byli schopni o tomto dni hovořit, jelikož značné škody byly pozorovány i v těchto obcích. V náběhu Hostýnských vrchů se projevila bouřka velmi silným až extrémním větrem a strhávala střechy některých domů, vyvracela i mohutnější stromy, a dokonce poškodila, i pohnula zdivem rodinného domu na Vančici. Mobilní buňky na tehdejším lyžařském vleku v Kašavě byly totálně zničeny, rozsáhlé zničené porosty byly pozorovány i na Kotárech na Trojáku. V textu je stručný výčet toho nejdůležitějšího pro naši oblast, celá zpráva je dostupná níže.

Celá zpráva je dostupná na následujícím odkazu:

https://www.tornada-cz.cz/pripady/rajnochovice-hostynske-vrchy-okres-breclav:a75.htm

VÝTAH Z TEXTU (citace):

   "8. července 1996 v odpoledních hodinách přešla přes severovýchod Moravy a Slezsko silná konvektivní bouřka, která za sebou zanechala značné škody, způsobené především silným větrem a kroupami. Všechny televizní kanály druhý den na základě svědeckých výpovědí referovaly o „slabším tornádu“, které údajně mělo tyto škody způsobit. Tentýž den, o několik hodin později způsobily další bouřky rozsáhlé škody na Hostýnských vrších, přičemž charakter škod a výpovědi opět naznačovaly možnost výskytu tornáda. Jaká byla realita - vyskytla se v postižených oblastech skutečně tornáda, či nikoliv?"

   "Počasí v pondělí 8.7.1996 ovlivňovala tlaková níže, která postupovala přes střední Evropu k severu. S ní spojená studená fronta přinesla na většinu území České republiky intenzívní bouřky a srážky, které byly místy doprovázené prudkým nárazovým větrem a krupobitím."

   "Později odpoledne dorazil nad severovýchodní Moravu a Slezsko přední okraj výše zmíněné studené fronty (ca. mezi 16. až 17. hodinou SELČ), kdy byly na mnoha meteorologických stanicích zaznamenány další silné bouřkové jevy. Teprve s určitým odstupem času bylo zjištěno, že v některých částech i tato „druhá vlna“ (již frontálních) bouřek a intenzívních srážek, včetně krupobití, s sebou přinesla jevy, které způsobily rozsáhlé škody převážně na lesních porostech. Tyto škody byly velmi úzce lokalizovány do odlehlejších oblastí Hostýnských vrchů."

  "K terénnímu průzkumu v lokalitě obcí Hvozdná, Kašava, Držková, Hošťálková, Rajnochovice a v údolí toku Juhyně jsme přistoupili s několikadenním zpožděním, neboť informace o jevech, které zde probíhaly, a o způsobených škodách z těchto poněkud odlehlých oblastí, se k nám dostaly s jistým zpožděním. První informace jsme dostali od pracovníků lesních závodů, kteří zjistili značné škody způsobené přírodními živly na lesních porostech. Zprávy hovořily o tom, že škody v lesích jsou koncentrovány v několika lokalitách, kde silný vítr poničil charakteristickým způsobem veškeré stromy."

   "Bouřky však zasáhly přímo i některé ze zmíněných obcí a způsobily v nich rozsáhlé škody na obytných domech. Dle svědeckých výpovědí např. v obci Hvozdná prudký vítr odnesl plechovou střechu do vzdálenosti až 80-100m. Snad nejhůře dopadly objekty mobilních buněk lyžařského areálu u Kašavy, které vítr doslova srovnal se zemí."

Radarová data a inkriminovaná bouřka v Hostýnských vrších 8. 7. 1996

   "V obci Rajnochovice je umístěna srážkoměrná stanice, jejíž pozorovatel zmíněné jevy sledoval. Dle jeho zprávy a svědecké výpovědi byly příčinou škod vzniklých na lesních porostech intenzívní bouřkové jevy v době od 16.50-17.30 SELČ, provázené prudkým větrem, který měl vířivý charakter (citace: „vysoký sloup“) a deštěm s velmi intenzívním výskytem krup v délce trvání 5 - 10 minut v době od ca. od 17.10 do 17.15 SELČ. Dle slov pozorovatele vítr vířil kolem vertikální osy a postupoval v úzkém pásu údolím Juhyně. Totéž potvrdila pracovnice Českých lesů v Rajnochovicích, která se podílela následně na mapování vzniklých škod na lesních porostech. Celý jev byl doprovázen značným hlukem. Oba shodně potvrdili, že příměr ke zvuku provázejícímu rychle jedoucí vlak by mohl odpovídat sledované skutečnosti."

  "Vířivý vítr spolu s krupobitím způsobil značné škody na lesních porostech. V údolí bylo silně poškozeno několik lokalit, nejvíce a nejmarkantněji to bylo podél Juhyně v osadě Košovy, kde byl zničen souvislý pás vzrostlého smrkového lesa cca asi 30 - 50m široký a kolem 3 km dlouhý. Porosty byly stejným způsobem poničeny počínaje touto osadou až po osadu Kotáry a popisované škody bylo možno sledovat dále i v lesích až k obci Držková."

Zpustošené lesy po bouři

   "Škody jsme měli možnost sledovat postupně v celém postiženém pásu lesů i po toku Juhyně, kde jsme při průzkumu zaznamenali např. zničený vzrostlý bukový les. Část postižených stromů byla vyvrácena, avšak většina zničených stromů měla asi ve třetině až polovině své výšky odtržené koruny. Na několika místech jsme po okrajích průseků zaznamenali a vyfotografovali skupiny 3-4 stromů, jejichž koruny byly vzájemně propleteny. Polámané či utržené stromy byly v terénu rozházeny chaoticky všemi směry. Nalezli jsme i stromy, které byly na zlomu zcela roztřepené, jak je silný vítr přímo „ukroutil“. Stejné stopy po působení silného větru, s týmiž důsledky na lesní porosty a charakteristickými znaky jsme zaznamenali na okolních hřebenech."

Ukroucené stromy indikují výskyt tornáda

                                                                                                                 Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě,11. 7. 2020

 

MIMOŘÁDNÝ TEPLOTNÍ ROZDÍL V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH V DUBNU 2020

   V úvodu dubna 2020 se vyskytl v Hostýnských vrších mimořádný rozdíl teplot vzduchu. Ten dosáhl mezi Maruškou nad Trojákem a Kašavou 14,9 °C v ranním minimu. K tomuto mimořádnému jevu byl sepsán informativní článek, který zaujal kolegy Českého hydrometeorologického ústavu natolik, že vyšel v časopisu Meteorologické zprávy. Článek pojednává o tom, co vedlo k takovému rozdílu, je v něm uvedeno porovnání několika stanic ze Zlínského kraje včetně stanic VLKADRŽ. Dostupný je na následujícím souboru v odkazu na str. 60 - 62:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2020/CHMU_MZ_2-20-6.pdf

 

                                                                                                              Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 3. 7. 2020
 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za květen 2020

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1592177245

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 230 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v květnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava s minimem -5,3 °C na 1. místě z tohoto počtu stanic, Hutě na 8. místě s minimem -3,3 °C. Kašava byla nejchladnější ve 3 dnech, Ráztoky ve 2 dnech.

Stanice s nejnižší teplotou a nejchladnější stanice v některých dnech do 600 m n. m.

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava s počtem 9 dnů je na 4. místě, Ráztoky s počtem 8 dnů na 5. místě.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 600 m n. m.

    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 139 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v květnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava na 1. místě, Ráztoky s minimem -3,2 °C 3. místě. V 7 dnech Kašava nejchladnější, Ráztoky ve 4 dnech.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější

    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v květnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava s počtem 9 mrazových dnů na 1. místě, Ráztoky s 8 dny na 2. místě.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 25. 6. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za duben 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1590873942

   V následující tabulce jsou stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic. Kašava byla nejchladnější v 1 dni.

Stanice, které v některých dnech byly nejchladnější bez rozdílu nadmořské vžšky   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 238 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava se umístnila na 3. místě s teplotou -11,4 °C, ve 4 dnech byla nejchladnější a Ráztoky v 1 dni.

Stanice s nejnižší teplotou a nejchladnější stanice v některých dnech do 600 m n. m.   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v dubnu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 600 m n. m.   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 143 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava ovládla 1. místo, Ráztoky s -9,5 °C 6. místo. Kašava byla ve 12 dnech nejchladnější, Držková a Ráztoky v 1 dni.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější   V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v dubnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava, Držková 23 dnů, Ráztoky 22 dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 14. 6. 2020
 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za březen 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1587903647

   V následující stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic.

Stanice, které v některých dnech byly nejchladnějšími    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 248 stanic. Jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava naměřila -10,1 °C a ve 2 dnech byla nejchladnější.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnějšími do této výšky     V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Zde se umístnila stanice Ráztoky s 24 dny.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 600 m n. m.   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 152 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava se umístnila na 3. místě s minimem -10,1 °C a v 6 dnech byla nejchladnější ze všech stanic do této výšky, Ráztoky v 1 dni.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější    V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v březnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Ráztoky se umístnily na 3. místě s 24 dny, Kašava zaznamenala 22 dnů a Držková 21 dnů.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 1. 6. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2020

   Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1586017075

   V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 232 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Kašava naměřila -7,4 °C a společně s Ráztoky se staly v 1 dni nejchladnějšími ze všech stanic do 600 m n. m.

Nejnižší teploty na stanicích do 600 m n. m. a počty dnů, kdy byly nejchladnější.   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava zaznamenala 19 takových dnů, Ráztoky 21 dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 600 m n. m.    V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 137 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v únoru a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava se zařadila na 1. místo s minimem -7,4 °C, Ráztoky naměřily -6,7 °C. Celkem v 7 dnech byla nejchladnější ze všech stanic do 400 m n. m. Kašava, Ráztoky ve 4 dnech.

Stanice s nejnižší teplotou do 400 m n. m. a ty, které byly v některých dnech nejchladnější   V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v únoru zjištěno nejvíc mrazových dnů. Kašava zaznamenala 19 takových dnů, Ráztoky 21 a Držková 16 dnů.

Stanice s největším počtem mrazových dnů do 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 19. 5. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za leden 2020

Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2020 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1582835193

Na 24 stanicích v nadmořské výšce od 337 m (Kašava, pod Rablinů) do 1402 m (Králický Sněžník) bylo v lednu 31 mrazových dnů. Tabulku zde uvádět nebudeme.

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 224 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. Umístnila se Kašava s minimem -11,4 °C a Držková, Hutě, Ráztoky s -10,7 °C.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m.

Nejvíce mrazových dnů na stanicích do 600 m n.m., a to 31 dnů, bylo zjištěno na 9 stanicích. Mezi ně se zařadila Kašava, Hutě a Ráztoky.

Stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 131 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách. Kašava a Hutě, Ráztoky se řadí mezi přední příčky.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 400 m n. m.

V následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v lednu zjištěno nejvíc mrazových dnů.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                    v Kašavě, 20. 4. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za prosinec 2019

 

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1579462376

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic do výšky 600 m n. m. Celkem jsou k dispozici data z cca 250 stanic. V první tabulce jsou stanice s nejnižší teplotou a ve druhé ty, které některé dny byly nejchladnějšími ze všech stanic do této nadmořské výšky. Mezi ně se zařadila Kašava a Ráztoky.

Nejnižší teploty a počty dnů na stanicích do 600 m n. m.

     V další tabulce jsou stanice do výšky 600 m n. m., které měly nejvíce mrazových dnů, tj. dnů, kdy teplota poklesla pod 0 °C. Kašava 24 dnů, Ráztoky 26 dnů.

Počet mrazových dnů do výšky 600 m n. m.

    Další tabulky se týkají poloh do výšky 400 m n. m., celkem cca 149 stanic. První tabulka ukazuje nejnižší teploty. Kašava suveréně s -10,8 °C na 1. místě a taktéž v počtu dní, v nichž byla nejchladnější. Umístnily se ale také i Ráztoky.

Nejnižší teploty a počty dní do výšky 400 m n. m.

    Poslední tabulka ukazuje počty mrazových dnů na těchto stanicích. Kašava a Ráztoky na předních pozicích, umístnila se ale i Držková.

Počty mrazových dnů v polohách do 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                               v Kašavě, 25. 1. 2020

 

!!!MIMOŘÁDNÁ INVERZE V ÚVODU ROKU 2020 SE ZAPSALA DO HISTORIE VLKADRŽ!!!

    Úvod roku 2020 se zařadil, co se počasí týče, do historie. Mimořádná teplotní inverze přinesla nezvyklý průběh teploty i vlhkosti vzduchu na mnoha místech v republice. VLKADRŽ je jednou z lokalit, kde byly naměřeny výrazné rozdíly teplot i na velmi malý výškový rozdíl. V následujících souborech je komplexní hodnocení této situace včetně fotografií.

Hodnocení situace: Mimořádná inverze na začátku ledna 2020.pdf (1.08 MB)

Průběh teplot na VLKADRŽ 2. až 3. 1. 2020: Mimořádná inverze 2. 1. 2020.xlsx (45.7 kB)

 Jakub Flám
v Kašavě, 20. 1. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za listopad 2019

 

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1577536442 

     V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice do 600 m n. m. (cca 228 stanic). První tabulka ukazuje nejnižší naměřené teploty z tohoto počtu stanic za měsíc listopad do této nadmořské výšky. Kašava se umístnila na 2. místě. A v počtu dní, v nichž byla nejchladnější ze všech stanic, se řadí společně s dalšími stanicemi (mj. i se stanicí Ráztoky) na 3. místě.

Nejnižší teploty na stanicích do 600 m n. m.

     Další tabuulka ukazuje počet mrazových dnů, tj. dnů kdy teplota poklesne pod bod mrazu. Zde se umístnila na předních pozicích stanice Ráztoky.

Počet mrazových dnů do výšky 600 m n. m.

      V následující tabulce jsou uvedeny stanice ve výšce do 400 m n. m. (cca 132 stanic). Kašava se řadí na 1. místo s nejnižší naměřenou teplotou z tohoto počtu stanic do této výšky. Mezi předními příčkami se objevily i Ráztoky. Ve druhé tabulce jsou opět uvedeny stanice, které v některých dnech byly nejchladnějšími. Kašava se řadí na 2. místo a Ráztoky společně s více stanicemi na 3. místo.

Nejnižší teploty do výšky 400 m n. m.

      Poslední tabulka ukazuje stanice s největším počtem mrazových dnů do výšky 400 m n. m. Kašava se umístnila na 3. místě spolčně se Staňkovem a Ráztoky na 2. místě společně s Bolevcem.

Počty mrazových dnů do výšky 400 m n. m.

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                               v Kašavě, 14. 1. 2020

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za říjen 2019

 

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1574232428

   V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m (cca z 223 stanic). Stanice v Kašavě se umístnila na 4. místě společně s dalšími stanicemi (viz tabulka).

Stanice ve výšce do 600 m n. m., které v některých dnech byly nejchladnější

   V následující tabulce jsou stanice do 600 m n.m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů, tj. s teplotou pod 0 °C. Stanice Hutě, Ráztoky se umístnila na 3. místě společně s dalšími stanicemi.

Stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů     V následující tabulce jsou uvedeny stanice ve výšce do 400 m n. m., které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách (z cca 131 stanice). Kašava byla v 9 dnech nejchladnější stanicí z 131 stanic do této nadmořské výšky, Ráztoky ve 3 dnech.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech byly nejchladnější

     V poslední tabulce jsou stanice v nižších polohách, tedy do 400 m n.m., kde bylo v říjnu zjištěno nejvíc mrazových dnů. Stanice v Ráztokách zaznamenala celkem 8 mrazových dnů, tj. s teplotou pod 0 °C.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                            v Kašavě, 28. 11. 2019

 

Mimořádný vzestup nočních teplot vzduchu v říjnu v údolí VLKADRŽ

     Co se děje s teplotou vzduchu v noci v údolí? Měříme nejnižší hodnoty vždy ráno? A co dokáže udělat vítr s teplotou? 
ANEB DYNAMICKÉ POČASÍ, O NĚMŽ V NOČNÍCH HODINÁCH NEMÁME ANI TUŠENÍ.

   Vážení občané údolí "U nás za Rablinů". Počasí ovlivňuje veškeré naše aktivity a zdraví. Někdy se vyskytují meteorologické situace, o nichž nemáme ani tušení. Zejména v nočních hodinách, kdy se život venku zastaví, se mění i počasí. Proudění vzduchu se taktéž mění a za různých hydrometeorologických situací a podmínek lze pozorovat velmi zajímavé jevy a skutečnosti.  Kdyby neexistovaly meteorologické stanice, neměli bychom tak cenné a zajímavé informace k dispozici. Díky stanicícm na VLKADRŽ se podařilo dvě zajímavé situace zaznamenat. Proto bylo sepsáno podrobnější hodnocení včetně grafických výstupů teplot vzduchu z těchto stanic a výsledky jsou překvapující a zajímavé. Na níže uvedeném odkaze si můžete přečíst hodnocení včetně grafů. oučasně přikládám grafy zpracované v excelu, kde si můžete prohlédnout naměřené teploty vzduchu ve dvou nocech v říjnu, které se vážou na danou hodnocenou situaci.

Teplota_v_noci_v_udoli_VLKADRZ.pdf (313.22 kB)

Teplotni_rozdily_noc_15._a_24._10._2019.xlsx (105.81 kB)

                                                                                                                     Jakub Flám                                                                                                        v Kašavě, 8. 11. 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za září 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1572032965

     V následující tabulce jsou údaje ze stanic do výšky 600 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici data z cca 244 stanic. Stanice Kašava, pod Rablinů se umístnila na 7. místě s nejnižší měsíčním minimem ze všech stanic do této nadmořské výšky.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m.

   V další tabulce jsou stanice, které zaznamenaly nejvíce mrazových dní (tj. dní s minimální teplotou pod bodem mrazu) z výšky do 600 m n. m. Kašava se umístnila společně se třemi stanicemi na 2. místě.

Stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

    V následující tabulce jsou stanice z výšky do 400 m n. m. Údaje jsou k dispozici z cca 145 stanic. Kašava se umístnila na 2. místě s nejnižší teplotou v tohoto počtu stanic. Stanice Držková, Hutě, Ráztoky se umístnila na 4. místě společně se třemi dalšími stanicemi.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 400 m n. m.

    Další tabulka ukazuje stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech naměřily nejnižší teplotu z republiky a staly se tak nejchladnějšími. Stanice Kašava se umístnila na 2. místě (6 dnů), (z cca 145 stanic) a Hutě, Ráztoky na 3. místě (5 dnů).

Stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech byly nejchladnější

   V předposlední tabulce jsou data ze stanic do 400 m n. m., které zaznamenaly nejvíce mrazových dnů. Kašava se umístnila s počtem 4 na 2. místě a stanice Ráztoky s počtem 3 se společně s dalšími třemi stanicemi dělí o 3. místo.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

    V poslední tabulce jsou data ze všech stanic bez rozdílu nadmořské výšky (z cca 328 stanic), které zaznamenaly nejvyšší noční a celodenní minimum nad 20 °C. Stanice Vančica se z tohoto počtu 328 stanic umístnila na 7. místě s minimem 20,4 °C.

Stanice s nejvyšším nočním a celodenním minimem bez rozdílu nadmořské výšky

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                            v Kašavě, 26. 10. 2019

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za srpen 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1569796253

    Nejvíce dní s celodenním minimem (TMI) 20 °C a více bylo zjištěno na stanici Praha-Klementinum, a to 3 dny, na stanici Praha-Klementinum, na stanici Držková, Vančica to byly 2 dny. Nejvíce tropických nocí (TMInoc 20 °C a více) bylo zjištěno na stanici Praha-Klementinum, a to na 4, na stanicích Držková, Vančica a Seč u Chrudimi byly 2 tropické noci.

     V následující tabulce jsou údaje ze stanic do výšky 400 m n. m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 129 stanic.  

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 400 m n. m.     V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech byly stanicemi s nějnižší teplotou vzduchu.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., které v některých dnech byly nejchladnější   V posledních tabulkách jsou uvedeny stanice s nejvyšším nočním minimem a s celodenním minimem a stanice s nejvyšším počtem tropických nocí a s počtem dnů s mimimem 20 °C a více BEZ ROZDÍLU NADMOŘSKÉ VÝŠKY.

Stanice s nejvyšším nočním a celodenním minimem bez rozdílu nadmořské výškyStanice s největším počtem tropických nocí a dnů s minimem nad 20 °C

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                            v Kašavě, 13. 10. 2019

 

Mrazivá rána na VLKADRŽ

        Letošní rok nám přináší prozatím vyšší srážkové úhrny, než jsme zaznamenávali v předchozích letech. Zároveň však, kromě května, se téměř každý měsí projevil jako teplotně nadprůměrný. Po průměrném září přišel říjen, který ve svém úvodu začal s teplotami v maximech dosahujících 20 °C. Ihned po 2. říjnu se ochladilo a maxima šplhala lehce nad 10 °C, 6. října se teplota nedostala ani nad 10 °C. S ochlazením dorazily i srážky. Již do 10. října spadlo na VLKADRŽ průměrně 65 mm srážek, opět více, než by mělo spadnout za celý měsíc. POPRVÉ OD ZAČÁTKU MĚŘENÍ (OD ROKU 2014), BYL K 10. 10. DOSAŽEN NA VANČICI SRÁŽKOVÝ ÚHRN 840,7 MM. Ochlazení v denních hodinách se pojí s ochlazením i v noci. Vzhledem k tomu, že se obloha postupně projasňovala, v noci na 7. 10. poklesly teploty v údolí VLKADRŽ z důvodu slabého SV větru a částečně zvětšené oblačnosti na hodnoty od 0 do -2,5 °C. Nejchladnější nocí se stala na 8. 10. Proudění v atmosféře se stabilizovalo. Ve vyšších polohách během noci začal vát slabý JV až J vítr, což přispělo k zesílení radiačního ochlazování v nižších polohách a údolích. Minima klesala od -2 do -4 °C, na kopcích a nad 600 m n. m. se teploty udržely kolem 1 až 2 °C nad bodem mrazu. Na Vančici bylo dosaženo minimum 0 °C kolem půlnoci, poté se začalo oteplovat se změnou proudění na JV vítr nebo bezvětří. V údolí se ochlazovalo během celé noci a minima na VLKADRŽ spadla na -4 °C, v Kašavě pod Rablinů bylo naměřeno -5,9 °C a A SOUČASNĚ SE JEDNALO O NEJNIŽŠÍ HODNOTU (z dostupných stanic k tomuto dni) jak ve Zlínském kraji tak na Moravě a zároveň se umístnila na 2. místě jako nejchladnější stanice v republice bez rozdílu nadmořské výšky.

      Další noci opět byly teplejší. Počasí se stabilizovalo a do Česka začal proudit teplejší vzduch od J až JZ, který vyháněl během víkendu 12. a 13. 10. teploty v maximech na 18 až 21 °C. Údolí se však v noci ochlazovala mnohem více než kopce. Na kopcích vál slabý až mírný vítr, který zamezoval radiačnímu vyzařování ze zemského povrchu, kdežto v údolích při bezvětří nastaly ideální podmínky pro výrazné ochlazování. O víkendu 12. a 13. 10. se minima pohabovala od kolem 4 °C, Kašava opět měřila nejména, v neděli 2,3 °C a zároveň se stala nejchladnější stanicí z republiky mimo mrazové kotliny Šumavy. Současně se však Hostýnské vrchy projevily jako teplá oblast, jelikož exponovené oblasti měřily minima kolem 10 °C.

Západ slunce 11.10.

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za duben 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1558503294

    V následující tabulce jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu ve výšce do 600 m n. m. Z této výšky jsou dostupné údaje z 227 stanic

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 600 m n. m.

    V následující tabulce jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 135 stanic. V tabulce jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v dubnu.

Stanice s nejnižší teplotou ve výšce do 400 m n. m.

   A v následující tabulce jsou stanice v nižších polohách (do 400 m n. m.), kde bylo v dubnu nejvíc mrazových dnů.

Stanice ve výšce do 400 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů

Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                              v Kašavě, 8. 9. 2019

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za březen 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1555027838

     V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic ve výšce do 600 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 216 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic ve výšce do 600 m n.m. 

Minimální teploty ze stanic do 600 m n. m. - březen

     V následující tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n.m., kde v březnu bylo nejvíc mrazových dnů. 

Počet mrazových dnů v březnu      V následujících tabulkách jsou údaje ze stanic v nižších polohách, tedy ve výšce do 400 m n.m. Z této výšky jsou k dispozici údaje z cca 127 stanic. V následujících tabulkách jsou uvedeny stanice s nejnižší minimální teplotou v březnu a stanice, které některé dny měly nejnižší minimum ze všech stanic v nižších polohách.

Minimální teploty ze stanic do 400 m n. m. - březen    A v následující tabulce jsou stanice v nižších polohách, kde bylo v březnu nejvíc mrazových dnů. 

Počet mrazových dnů v březnu ze stanic do 400 m n. m.Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                              v Kašavě, 20. 5. 2019

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku za únor 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1553740912

  V následující tabulce jsou uvedeny stanice, které byly v některých dnech těmi nejchladnějšími ze všech stanic. Mezi ně se zařadila i Kašava. V jednom dni byla nejchladnější stanicí z republiky.Tabulka č.1

      V následující tabulce jsou uvedeny stanice ležící do nadmořské výšky 600 m n. m. Do této výšky jsou údaje cca z 230 stanic. Kašava byla dokonce ve 4 dnech nejchladnější ze všech stanic do této nadmořské výšky.Tabulka č.2

    V další tabulce jsou stanice ve výšce do 600 m n. m., kde bylo nejvíce mrazových dnů v únoru, tj. dnů, kdy teplota vzduchu poklesne pod bod mrazu. Mezi tyto stanice se dostala stanice Držková, Hutě, Ráztoky. Ostatní stanice měly méně mrazových dnů, 26 mrazových dnů zaznamenala Kašava.Tabulka č.3

     Další tabulky představují stanice v nadmořské výšce do 400 m n. m., kterých je cca 130. Stanice v Kašavě se umístnila mezi 12 stanicemi s nejnižší únorovou teplotou (viz první tabulka) a drtivě překonala všechny stanice, které byly nejchladnější v jednotlivých dnech. Ve 14 dnech byla nejchladnější stanicí (tedy z počtu 130 stanic). Stanice Držková, Hutě, Ráztoky byla nejchladnější pouze v 1 dni, přitom vzdálenost (vzdušná) od Kašavy je jen několik kilometrů.Tabulka č.4

     Poslední tabulka představuje stanice, které zaznamenaly nejvíce mrazových dnů, tj. dnů, kdy teplota poklesla pod bod mrazu, ve výšce do 400 m n. m. Ze 130 stanic se na 2. a 3. místě umístily Ráztoky a Kašava.Tabulka č.5Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                              v Kašavě, 31. 3. 2019

 

Vyhodnocení teplotních minim na stanicích VLKADRŽ v republikovém měřítku - leden 2019

    Pan Pavel Jůza pracující v ČHMÚ v Ústí nad Labem zpracovává ze své vlastní iniciativy (nad rámec svých povinností) přehled teplotních minim za každý měsíc a vkládá je na stránky INFOMETu ČHMÚ pod názvem „Minimální teploty v (měsíci) 2019 na horách i v nižších polohách.“ Jedná se o přehled všech dostupných stanic, které odesílají údaje ať už automaticky či manuálně do databáze CLIDATA. Vždy jsou uvedena ta nejnižší naměřená data za celý měsíc a rozebrána z různých hledisek dle nadmožské výšky. V lednu 2019 přibyla do pozorovací sítě také Kašava jako doplňková stanice a dle zpracovaných údajů exceluje!! Zde přinášíme výňatek z jeho zprávy uvedené na INFOMETu. Celá zpráva je dostupná zde: 

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1550715254

   V následující tabulce jsou uvedeny stanice, které byly v některých dnech nejchladnějšími stanicemi ze všech stanic, které v republice zasílají data do databáze CLIDATA. Z tabulky je zřejmé, že Kašava byla v 1 dni nejchladnější ze všech dostupných stanic (k 17. 2., kdy data byla zpracována, to bylo z počtu cca 296 stanic (jak uvádí kolega Jůza), které měly kompletní data za měsíc leden).Nejchladnější stanice z cca 296 stanic v některých dnech

    V dalších tabulkách jsou uvedeny stanice z výšky do 600 m n. m., kterých bylo dostupných cca 219. Levá tabulka ukazuje stanice s nejnižší minimální teplotou v lednu. Kašava se umístila na 3. místě z tohoto počtu 219 stanic. Do přehledu se dostaly i Ráztoky v Hutích (20. místo). Pravá tabulka ukazuje stanice, které byly v některých dnech nejchladnějšími stanicemi z daného počtu. Kašava se dle tabulky umístila na 2. místě a byla ve 4 dnech nejchladnější stanicí v polohách do 600 m n. m. V tabulce je uvedena i Vančice (v 1 dni nejchladnější ze všech stanic do 600 m n. m.).Nejnižší teploty v lednu a nejchladnější stanice v některých dnech do 600 m n. m.

    V následující tabulce jsou uvedeny stanice do 600 m n. m., které zaznamenaly v lednu 2019 31 mrazových dnů (tj. počet dnů, kdy teplota poklesla pod 0 °C). Dokonce všechny stanice VLKADRŽ jsou v přehledu, v Držkové, obci to bylo 30 dnů.Největší počet mrazových dnů do výšky 600 m n. m.

      V další tabulce jsou uvedeny stanice do 400 m n. m. Dostupné údaje jsou cca ze 130 stanic. Kašava na 1. místě z tohoto počtu stanic v nejnižší měsíční lednové teplotě. Napravo v tabulce výrazně převyšuje počet dnů, kdy byla nejchladnější stanicí ze stanic do této výšky. Do přehledu se opět dostaly i Ráztoky (9. místo).Nejnižší teploty v lednu a nejchladnější stanice do výšky 400 m n. m.

    V poslední tabulce jsou uvedeny stanice, které měly největší počet mrazových dnů do polohy 400 m n. m. Kašava opět obsadila 1. místo společně s Ráztoky a samotná stanice v obci Držková (30 mrazových dnů).Největší počet mrazových dnů do výšky 400 m n. m.Informace byly použity z INFOMETu ČHMÚ.

Hodnocení upravil:                                                                           Jakub Flám                                                                                                              v Kašavě, 21. 2. 2019

 

Ze zimy do „jara“ a z „jara“ do zimy

   Ryze zimní počasí od počátku ledna, kdy se teploty většinou i přes den pohybovaly pod bodem mrazu či slabě nad ním, byly nárazově ukončeny citelným oteplením v prvním únorovém víkendu. Ještě noci posledních lednových dnů byly zejména v údolí mrazivé, kdy nejnižší noční teploty atakovaly -15 °C, v Držkové téměř k -16 °C, v Kašavě dokonce -16,8 °C, přičemž na Vančici jsme měřili oproti Kašavě minima o 8 – 10 °C vyšší, kdy během noci se vyskytly teplotní rozdíly Vančica x Kašava až 12 °C. Poslední mrazivá noc se vyskytla na pátek 1. února, kdy v údolí poklesly teploty v první polovině noci na hodnoty kolem -9 °C, v Kašavě opět nejméně na -10 °C. Během noci se nasunula nízká oblačnost a docházelo k oteplování.

   Oteplování pokračovalo i během pátku a následujících dní. Během noci na 1. února docházelo v údolí k pozvolnému oteplování, které v brzkých ranních hodinách bylo výrazné. To z toho důvodu, že ve vyšších polohách Hostýnských vrchů zesílil JV vítr na čerstvý nárazový a dostal se částečně i do údolí. Již ráno bylo tedy v údolích těsně kolem bodu mrazu, kdežto ve vyšších polohách stále mrzlo.

   Pozvolné oteplování pokačovalo i během pátku, kdy v údolí vystoupily teploty na hodnoty od 3 °C do 5 °C, na Vančici na 3 °C, ve vyšších polohách Hostýnek kolem 2 °C. Největší oteplování ale započalo během večera, kdy dorazil na vrchy prudký vítr, ten v nárazech dosahoval hranice vichřice. I v údolí vál čerstvý vítr s menšími nárazy. V sobotu 2. února ráno jsme měřili teploty v údolí okolo 6°C, ve vyšších polohách Hostýnek taktéž kolem 6 °C. Ráno však vítr přechodně zeslábl a v údolí se i při skoro zatažené obloze ochladilo až k 1 °C. Vítr sílil během dopoledních hodin a nejsilněji foukal během poledních a brzkých odpoledních hodin. Na Vančici dosáhl náraz přes 60 km/h, kdežto na stanici Maruška nad Trojákem 85 km/h, což odpovídá vichřici. Průměrné rychlosti větru se na Marušce pohybovaly dle Beaufortovy stupnice na hranici silného větru. Ve vyšších polohách také nastal od noci na sobotu výpadek elektrické energie. Během večerních hodin začal vítr významně slábnout a i na kopcíh vál pozdě večer slabý až mírný JV vítr již bez nárazů. V údolí vystoupily teploty v sobotu 2. února až na 9°C, v Kašavě dokonce na 10 °C, ve vyšších polohách lehce nad 7 °C.

   Náhlé zeslábnutí větru mělo v údolí pro sněhovou pokrývku pozitivní výsledek. Protože přítomný sníh potřebuje ke svému roztání určité množství tepla, musí jej odebírat z okolí. Jenže teplý vzduch, který i v noci na neděli přinesl do vyšších poloh teploty kolem 5 °C, se do údolí kvůli sněhu nedostal. Údolní oblasti si vytvořily své vlastní mikroklima a teploty spadly na všech údolních stanicích rázem z 8 °C až na -0,5 °C a udržely se na hodnotách od 0 °C do 1 °C do brzkého rána do neděle 3. února, kdy změna proudění na S až SZ mírný vítr zapříčinila vzestup teplot i v údolí až k 5 °C. S ohledem na takové teploty, kdy přízemní v 5 cm samozřejmě byly ještě nižší, odtávala sněhová pokrývka minimálně.  Z toho důvodu jsme během odpoledne v neděli měli na Vančici „jen“ 17 cm sněhu, kdežto v údolí bylo překročeno 20 – 25 cm. Navíc v údolí nebyl sníh tolik doslova likvidován silným větrem jako na Vančici a na hřebenech Hostýnek.

   Na kopcích se po většinu noci udržela teplota nad 5 °C, až k ránu náhle začala padat s příchodem S až SV větru a poklesla do dopoledních hodin na 1 °C. V údolí se taktéž příliš neoteplilo, jen na hodnoty kolem 2,5 °C. Během neděle 3. února se přidal k večeru i déšť, který večer kolem 18. hodiny rázem přešel ve sněžení.

   Někomu by se mohlo zdát podivné, že i přesto, že ve vyšších polohách Hostýnek bylo od odpoledne kolem -1 °C, pršelo taktéž až do 18 h. Dokonce na Hostýně se odpoledne i oteplilo až ke 3 °C. Důvodem daného oteplení (nejen na Hostýně, ale během celého víkendu) bylo v meteorologické terminologii tzv. výrazné zvlněné frontální rozhraní oddělující teplý a studený vzduch. Severní část Hostýnek se ocitla již v neděli v tom studenějším vzduchu, kdežto jižní a západní část částečně v teplejším vzduchu. Např. na Vizovicku a dále na jižní Moravu stouply teploty ještě k 9 °C. Ve výšce ještě proudil teplý vzduch, na Lysé hoře až do večera se pohybovala teplota mezi 1 – 2 °C a vál čerstvý J vítr. Zatímco ve vyšších polohách Hostýnek se dokonce vyskytla ledovka. To bylo důvodem oněch dešťových srážek i při záporných teplotách.

   Po 19. h večer sněžení zesilovalo a s mírnou intenzitou pokračovalo až do nočních hodin na pondělí 4. února. Ještě během soboty to vypadlo, že žádné, popř minimální, srážky (ne)dorazí na V Moravy. Nakonec přišlo překvapení a plošně napadlo na většině Moravy od 5 do 10 cm, ojediněle až 15 cm sněhu. V naší oblasti napadlo v údolí VLKADRŽ většinou do 9 cm, na Vančici 11 cm a ve vyšších polohách Hostýnek 13 cm.

   Během pondělí 4. února bylo provedeno měření výšky sněhové pokrývky v údolí VLKADRŽ a výsledek je pro údolní oblasti uspokojivý. Na Vančici z důvodu teplejších nocí a silného větru jsme měřili i s novým sněhem v noci na pondělí 27 cm, v Kašavě od 25 do 30 cm, na některých místech až 35 cm, zejména v nejnižších bodech. V Držkové i Hutích taktéž do 30 cm, na některých místech i přes 30 cm a nejvíce v údolí Ráztok, 30 – 35 cm, někde až 40 cm sněhu! Jak je vidět, oteplení sice poznamenalo i údolí, nicméně chladné noci a slabší vítr tolik pokrývce neublížil.

   Jako dodatek je nutné úvést, že na výrazné oteplení reagovaly i místní toky nejen v oblasti VLKADRŽ. Veškeré potoky setrvaly pod hranicí 1. SPA, popř. se k němu přiblížily. V případě Dřevnice byl během sobotního pozdního odpoledne zaznaménán na limnigrafické stanici u ČOV v Kašavě 1. SPA. Vzhledem k tomu, že hladina vody v korytě poměrně výrazně kolísala, lze usuzovat, že přechodné překročení 1. SPA zapříčinily ledové jevy, konkrétně menší plovoucí kry, které se utrhly při odtávání sněhu v korytě a vzedmuly vodu. K 1. SPA se přiblížila v neděli pozdě večer, kdy dosáhla 77 cm. Do 1. SPA chybly pouze 3 cm. Vodní stav Dřevnice lze on - line sledovat na stránkách Vodohospodářského informačního portálu, popř. na stránkách obcí Kašava a Držková v záložce „Meteorologická stanice.“ Odkaz na portál zde:  http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm a další odkaz organizace-instituce-a-spolky/meteorologicka-stanice/vodni-stav-drevnice/

Na následující fotografii je srovnání silného mrazu v údolí Kašavy s Vančicí. Vidno, že dle pásky bylo v Kašavě na středu 30. 1. chladněji zhruba o 9 °C, kdežto v noci na 31. 1. předpříchodem nízké oblačnosti bylo na Vančici minimum -5,5 °C, kdežto v Kašavě -16,1 °C! Rozdíl tedy činí 10,6 °C! Jedná se o zvýrazněné oblasti.

Srovnání teplotních rozdílů Vančica x Kašava

   Na následujícím obrázku je vyobrazeno výraznější oteplení v noci na sobotu 2. února a následným rychlým poklesem po ránu, kdy zeslábl vítr. Zároveň jde vidět, že v Kašavě dosáhla teplota 10 °C a k večeru s uklidňujícím se větrem rázem spadla až pod bod mrazu s tím, že brzy ráno v neděli náhle vystoupila s mírným S až SZ větrem. Kdežto na Vančici jsme udržely teplotu na 6 °C až do brzkého rána s příchodem daného větru, a tím pádem sněhová pokrývka více utrpěla.

Srovnání teplotních rozdílů Vančica x Kašava

Intenzivní sněžení 28. 1. 2019

   Zima 2018/2019 již v tuto chvíli překonala několik zim po roce 2010. Poslední zima s větší sněhovou pokrývkou byla 2011/2012. Na konci zimy v únoru 2012 jsme na Vančici měřili maximální výšku sněhové pokrývky 54 cm, z dřívějších zim nemáme údaje k dispozici. O nejvýznamnější zimě po roce 2000, kdy i na Vančici bylo v březnu téměř 150 cm, si můžeme jen nechat zdát. Nicméně letošní zima se snaží napravit všechny předešlé. Sice prosinec příliš sněhu nepřinesl, za to srážek spadlo 98,4 mm. Letošní leden do své poloviny přinesl téměř 120 mm srážek a v současné době měříme na Vančici měsíční úhrn srážek přes 140 mm. Na druhou stranu se najdou však místa, zejména od Zlína dále na jižní Moravu a Hanou, kde během ledna spadlo mnohem méně srážek než na VLKADRŽ.

   Předpověď ještě v neděli 27. 1. 2019 uváděla sněžení na Moravě s úhrny maximálně kolem 5 cm sněhu. Vyráznější srážky byly očekávány nad Z a středním Slovenskem, kde tamní meteorologové očekávali většinou mezi 15 – 20 cm nového sněhu, ojediněle až do 30 cm. Situace se během nedělního dne 27. 1. začala měnit a většina předpovědních modelů posouvala intenzivní srážky na SV Rakousko přes JV Česka, Z Slovenska. Poslední výstup z českého modelu ALADIN z pozdních večerních hodin ukázal, že k ránu 28. 1. dorazí intenzivní sněžení, které by mohlo být pod 300 m n. m. zpočátku ve formě deště. Ranní výstup daného modelu z 28. 1. potvrdil očekávané silné sněžení. Veškeré předpovědní modely a samotní odborníci byli doslova vyvedeni z omylu. Výstraha před novou sněhovou pokrývkou byla vydána v brzkých ranních hodiních 28. 1., kdy do 14 h odpoledne mělo napadnout kolem 10 cm sněhu. Během rána a dopoledne nás přecházela zvlněná studená fronta, se kterou bylo spojené i silné sněžení. „Jižní situace“ představují pro jižní Moravu, potažmo ceý V republiky, dostatek srážek, přičemž v zimě většinou ve formě sněhu. Jelikož se během noci ochladilo i v nížinách díky přechodnému protrhávání oblačnosti a slabý teplý J vítr ve výšce nedokázal studený vzduch vyhnat z těchto lokalit, ihned od začátku srážkové epizody padal ve všech polohách sníh.

   Na VLKADRŽ dorazily srážky před 5. hodinou ranní. Nejintenzivněji sněžilo do 8:30 h, kdy napadlo 11 cm sněhu. Sněžení přechodně ustávalo do 10 h, avšak po 10. hodině se opět silněji rozesněžilo až do brzkých odpoledních hodin, kdy bylo měřeno 17 cm nového sněhu. Další srážky se vyskytovaly ve slabší formě a přinesly do večera 2 cm sněhu. Celkem tedy napadlo na VLKADRŽ i v údolí kolem 17 – 20 cm sněhu. Během dne se v údolí oteplilo přechodně na 1 °C a sníh částečně sesedl. Na Vančici jsme měřili večer 28. 1. mezi 48 – 50 cm sněhu. Kolem 15 cm sněhu napadlo i ve Zlíně a na jižní Moravě.

   Daná srážková epizoda není nic významného, podíváme – li se na jiná léta, najdeme, že i za jedinou noc napadlo v naší oblasti (taktéž neočekávaně) až kolem 25 cm sněhu. Jak je vidět, i na tak krátkou dobu nešlo s jistotou předpovědět rozsah a postup srážek (viz také sněhová nadílka 8. – 9. 1., kdy na VLKADRŽ napadlo 27 cm sněhu, avšak za delší časový úsek než 10 h – také zpočátku bylo očekáváno do 15 cm sněhu). Rekordní hodnotu 54 cm sněhu z roku 2012 pravděpodobně na Vančici nepřekonáme, protože v dalších dnech mnoho sněhu nenapadne, navíc úvod února by měl přínest přechodnou, avšak významnější, oblevu.

Celková výška sněhové pokrývky na Vančici 29. 1. 2019 činila 49 cm.

  Doplněna záložka "Meteorologická stanice"

  Záložka "Meteorologická stanice" (organizace-instituce-a-spolky/meteorologicka-stanice/) prošla výstavbou. Podává informace o vybudování stanice v Kašavě, aktuality, zajímavosti, fotky aj. Během celého roku budou přidávány informace o význačném počasí, o pracech na stanici a také měsíční hodnocení počasí v Kašavě z pohledu teplot společně s porovnáním ostatních stanic ve VLKADRŽ. V závěru roku bude vyhotovena zpráva informující o ročním průběhu teplot v Kašavě opět se srovnáním ostatních stanic. Po uplynutí celého roku 2019 bude doplněn přehled rekordních teplot jak maximálních, tak minimálních z různých hledisek pozorování.

Silné mrazy v Kašavě

   Zimní počasí s úvodem nového roku dorazilo i do Hostýnských vrchů. Čerstvá sněhová pokrývka pokryla krajinu a děti se mohly s chutí pustit do bobování a užívat si tak zimu plnými doušky. Sněhu nakonec napadlo při srážkové epizodě 8. a 9. 1. poměrně hodně a o slovo se postupně přihlásilo mrazivější počasí. Teploty se pohybovaly po celé tři lednové týdny většinou kolem bodu mrazu a sníh přechodně odtával a zase přibýval. Srážkově bohatá první polovina ledna přinesla do obcí VLKADRŽ úctyhodných téměř 120 mm, což je významný nadprůměr. Po suchém létu a také podzimu je sníh vítán jako zásoba (snad) i pro podzemní vody.

   Jako každý rok přicházejí alespoň na pár dnů silnější mrazy, tak i letos jsme se dočkali. Výskyt silných mrazů je vázán především na údolní oblasti, což Kašava splňuje na výbornou a také na výskyt sněhové pokrývky. Nutnou podmínkou je i jasná obloha, zesílení přílivu studeného vzduchu i ve výšce a bezvětří v údolí. První silný mráz s minimální teplotou -17,4 °C přišel do Kašavy 7. 1. před sněhovou nadílkou. Čerstvý sníh podpořil významně prochlazení od zemského povrchu, a tak Kašava obsadila v tento den první příčku mezi nejchladnějšími lokalitami v ČR (z okamžitě dostupných dat z automatizovaných stanic). Po polovině měsíce ledna začal proudit od S až SV studený vzduch. Ten zajistil, že ráno v sobotu 19. 1. poklesla teplota v Kašavě na -16,0 °C, přičemž minima na nejchladnějších stanicích Držkové byly o poznání vyšší (jen do -12,7 °C). Nedělní ráno 20. 1. z důvodu nízké oblačnosti bylo mnohem teplejší, pondělí ráno 21. 1. sice panovala jasná obloha, ale pokles teplot neumožnil mírný S až SV vítr na kopcích, který se vždy dostane i do údolí, byť jen slabý a přechodně ustává. Teplota tak po celou noc kolísala mezi -5 °C a -10 °C s minimem -10,5 °C. Nejnižší byla naměřena teplota kupodivu v Hutích -12,3 °C, přestože jejich poloha je vůči tomuto proudění nejvíce vystavena.

   Noc na 22. 1. přinesla ještě nižší teploty. Už během večera byly splněny všechny předpoklady pro to, že úterní ráno 22. 1. bude v Kašavě se silným mrazem. Jasná obloha, sněhová pokrývka a bezvětří či jen proměnlivý vítr = rychlý pokles teplot. Inverze se během noci natolik zvýraznila, že smog rozprostírající se i nad obcemi VLKADRŽ přechodně ustoupil. To se projevilo i poklesem vlhkosti vzduchu na Vančici z 90 na 70 % a teplota neklesala, na Vančici minimum pokleslo až k ránu na -8,8 °C. Pokles teplot se zpomaloval i v údolí, tak jak klesala inverzní vrstva až téměř na zemský povrch – nebylo odkud brát vzduch pro další ochlazování. Zatímco v Držkové poklesla až na zem, protože od druhé hodiny ranní nedocházelo k poklesu teplot a bylo měřeno stabilně do rána kolem -15 °C, v Ráztokách -16 °C, pod 350 m n. m. docházelo k dalšímu zhušťování vzduchu, a tak před 6. hodinou ranní kdy se od Holešova přechodně nasunula nízká inverzní oblačnost, poklesla teplota v Kašavě na  -19,1 °C, čímž se stává v tento den nejchladnější na Moravě. Inverzní vrstva k ránu opět stoupala vzhůru za doprovodu vzestupu vlhkosti i ve výšce, proto se měla snahu nasunout nízká oblaka, ta se však ještě před východem slunce rozpadla. Pro srovnání, na Marušce nad Trojákem bylo po většinu noci kolem -6 °C, až k ránu teplota spadla cca na -8 °C.

   Třešnička na dortu přišla ale o den později. 22. 1. se přes den oteplilo v maximech jen do -5 °C a za jasné oblohy docházelo v údolí k rychlému propadu teplot již během pozdního odpoledne. V 18 h bylo v Kašavě slabě pod -12 °C. Inverzní nízká oblačnost a mrznoucí mlha se doslova zasekly o Hostýnské vrchy. Již během večera se mlha dostala přes celou jižní Moravu přes Zlín až na samotnou Rablinu, táhnoucí se přes lesy nad Kašavou a dále k Vizovicím. Od Z se nasunula mlha těsně pod Hostýn a dále vysouvala na sever do Moravské brány a Hostýnské vrchy byly jako pomyslný ostrůvek s jasnou oblohou. Inverze se zvýrazňovala a vyšší polohy se dostaly do vrstvy teplého vzduchu, vlhkost vzduchu poklesla a na Marušce se držela teplota kolem -7 °C. Ideální podmínky pokračovaly téměř po celou noc. Již o půlnoci bylo v Kašavě -18 °C a docházelo k sesedání studeného vzduchu a jeho dalšímu prochlazování. Minimum -20,3 °C, které je nejnižší ze stanic na Moravě, bylo změřeno kolem 5:30 ráno, kdy se rozfoukal na kopcích mírný S vítr. Tento vítr se poměrně snadno dostává i do údolí VLKADRŽ. V Kašavě se oteplilo na -17 °C a teplota již kolísala. Pro srovnání v Hutích a Držkové byla v tuto noc minima „jen“ -15,9 °C a v Ráztokách -16,7 °C naměřena již kolem 2. hodiny ranní. Zde se právě dostal vítr co nejdříve, dalším důvodem vyššího minima je i poloha stanic, ty se nachází ve vyšší nadmořské výšce než Kašava. S příchodem silnějšího větru v ranních hodinách se ochladilo i ve vyšších polohách až o 5 °C a ranní minimum i na Vančici bylo -13,5 °C.

   V tabulce si můžete prohlédnout jednotlivé nejbližší lokality a nejnižší naměřené teploty ve vybraných dnech. V případě Hošťálkové, Marušky a Kateřinic byly brány hodnoty odhadnuté z grafů ČHMÚ. Ve všech vybraných dnech vévodí Kašava, pouze v pondělí 21. 1. byla nejchladnější Hošťálková, protože se zde nedostal tolik slabý S vítr jako do obcí VLKADRŽ.

Srovnání teplot mezi meteorologickými stanicemi ve vybraných dnech [°C]
Datum Maruška Kateřinice Vančica Hošťálková Hutě Ráztoky Držková Kašava
7. 1. -11,0 °C -11,0 °C -11,7 °C -15,5 °C -14,7 -15,0 -14,8 -17,4
19. 1. -8,0 °C -8,0 °C -8,7 °C -14,0 °C -12,7 -12,8 -12,6 -16,0
21. 1. -8,5 °C -8,0 °C -8,6 °C -14,2 °C -11,5 -12,3 -10,5 -10,6
22. 1. -8,0 °C -9,0 °C -8,8 °C -16,8 °C -15,4 -16,0 -15,2 -19,1
23. 1. -13,5 °C -13,5 °C -13,5 °C -16,0 °C -15,9 -16,7 -15,9 -20,3
 
   Za zmínku stojí především červeně zvýrazněné oblasti, ty ukazují teplotní rozdíly mezi Vančicí a Kašavou. Nejvýraznější, 10,3 °C, byl změřen v úterý 22. 1. 2019. Vzdušná vzdálenost těchto dvou stanic je přitom jen 1,9 km.
 

Sněhová nadílka 8. – 9. 1. 2019 v obcích VLKADRŽ

   Od počátku letošního roku nás konečně provází zimní počasí, i když se vyskytlo několik dní, kdy teploty vystupovaly nad bod mrazu a vyskytoval se i déšť. Na horách již od prosince panovaly ideální podmínky pro lyžaře a sníh zde přibýval ve větší míře. S postupným ochlazováním se sněhové srážky stěhovaly i do nižších poloh a první větší nadílka nás čekala v noci na sobotu 5. 1., kdy na Vančici i v údolí napadlo do 10 cm sněhu, avšak odpoledne se zejména v údolí oteplilo a sníh odtával.

   Naopak na horách sněhu přibývalo výrazněji a v Beskydech je v současné době v horských polohách nad 800 m n. m. i 1 m sněhu, na hřebench Beskyd na Lysé hoře k 9. 1. v 7 h SEČ až 186 cm sněhu. Sněhové srážky začaly padat kolem půlnoci 8. 1., přičemž do rána se vyskytovalo občasné slabé sněžení. Ráno 8. 1. v 7 h SEČ jsme na Vančici měřili 17 cm sněhu s přírůstkem nové pokrývky o velikosti poprašku do 0,5 cm. Kolem 6:30 se přidalo slabé trvalé sněžení, které během dopoledne zesilovalo s úhrny až 2 cm/ 1 h. Nejvíce sněhu 10 cm napadlo od 7 h SEČ do 12 h SEČ. Teploty se pohybovaly stále pod bodem mrazu (kolem -4 °C). Další sněžení dorazilo během odpoledne kolem 14:30. Jednalo se o občasné sněžení, na některých místech ale trvalé a vydatné. Takové sněžení dorazilo i do obcí VLKADRŽ. V 16:30 h jsme měřili již v celkovém součtu 30 cm sněhu, od rána tedy napadlo 13 cm. Sněžení se nevzdávalo ani během večera a noci na 9. 1.

   V nížinách se během večera 8. 1. rozpršelo, jako např. Ve Zlíně a dále na jižní či střední Moravu na Hanou. Zde se už oteplilo na 1 °C, v Hostýnských vrších stále panoval mráz, i když teploty také zvolna stoupaly. Mezi Vysočinou a Hostýnskými vrchy se vytvořila k večeru jakási propast, kde pršelo jen slabě, popř. vůbec žádné srážky nepadaly. Ve vyšších vrstvách atmosféry již proudil teplý vzduch od Z, kdežto v přízemní vrstvě vál slabý JV až JZ vítr. Pravděpodobně důvodem intenzivního sněžení byl styk těchto vzduchových hmot a na náběhu na Hostýnky se tvořila srážkově bohatá oblačnost,  která plnou silou zasáhla naše obce. Večer po 21. h jsme měřili již 35 cm sněhu a sněžení pokračovalo. Srážky začaly slábnout a ustávat až ve druhé polovině noci a ráno 9. 1. v 7 h SEČ jsme naměřili celkový sníh o výšce 41 cm, z toho nový sníh za 24 h činí 27 cm.

   Obdobná situace nastala i na JV republiky v Bílých Karpatech. Za povšimnutí stojí i úhrny srážek na straně Hostýnských vrchů od Bystřice pod Hostýnem (stanice naměřila pouze 9,2 mm srážek – zdroj ČHMÚ), kdežto Luhačovice pod Karpatami přes 38 mm srážek ve formě sněhu. Naše obce byly, co se týče přídělu sněhu, nejvíce obdarovány z Hostýnských vrchů. V severní části Hostýnek napadlo méně sněhu, srážky zde nepřecházely takovou silou, na Marušce do 20 cm, celková pokrývka 37 cm, tedy méně než na Vančici. V údolí našich obcí se výška pokrývky pohybuje do 35 cm z důvodu částečného odtávání předešlých dní. Na hřebench Hostýnek je k 9. 1. 7 h SEČ odhadnuta výška sněhové pokrývky na místech, kde se neprojevuje vliv větru, který by pokrývku vyfoukával i v předešlých dnech, i k 60 cm sněhu.

   Oteplování vrcholilo v noci na 9. 1., avšak v údolí se oteplovalo pomaleji než na kopcích. Na kopcích  se stáčel vítr k Z, ale údolí si uchovalo díky slabému proměnlivému větru svůj studený vzduch, a tak třeba i v nižších polohách pod Karpatami bylo ještě v noci na 9. 1. kolem -4 °C (méně než ve vyšších polohách Hostýnek) a na jižní Moravě kolem +3 °C.

41 cm sněhu ráno 9. 1. 2019

Silný mráz v Kašavě

   Počasí posledních dní konečně připomíná zimu. Ochlazení, které se dostavilo po Novém roce vyvrcholilo ráno 7. 1.  Tomuto vrcholu však předcházelo potřebné množství sněhu. Ten právě zesílil mráz. Nejvíce sněhu spadlo v obcích VLKADRŽ v noci na sobotu 5. 1., avšak přes den se oteplilo i v polohách nad 600 m n. m. nad bod mrazu a sníh tál. V Kašavě bylo v sobotu naměřeno maximum 1,7 °C až v podvečer, kdy zesílil vítr od SZ. Tání sněhové pokrývky ale bylo přínosem, protože již v neděli zase sníh zmrznul a připravil tak další vhodný podklad pro novou pokrývku.

   Zesílení přílivu studeného vzduchu od S přinesla neděle 6. 1. Ochlazování pokračovalo nepřetržitě od sobotních večerních hodin a maximální teploty dosáhly hodnot kolem bodu mrazu již v noci na neděli. V neděli večer se pohybovala teplota v Kašavě kolem -3 °C, začala zvolna klesat až na -6,5 °C do 2:30 h, kdy se oblačnost během krátké chvíle roztrhala a vznikly ideální podmínky pro vznik mimořádné radiace podpořené zmrzlým sněhem. Důležitý byl i ten 1 cm prachového sněhu, který napadl během nedělního dne. Ten propad teplot ještě zvýraznil. V Kašavě se přízemní teplota neměří. Zda bude mít smysl měřit i přízemní teplotu zde, se ukáže během letošního roku. V lokalitách jako je stanice v Kašavě totiž významný rozdíl mezi přízemní teplotou a ve 2 m nebývá znát. Jiná situace je v Hutích. Nejbližší stanice v Hutích naměřila přízemní minimum -22,0 °C (ve 2 m ale „jen“ -15 °C). To dokazuje významnou radiaci k ránu 7. 1.

   K výraznějšímu poklesu došlo od 2:30 h. Teplota spadla od 2:30 do 3:30 o 4 °C. Poté kvůli slabému  SV větru, který se dokáže dostat i do údolí, zabránil dalšímu poklesu a teplota do 4:30 kolísala. Vítr však ustával i na kopcích a podmínky pro ochlazování se vylepšily. Do 6:20 se ochladilo až na -15 °C a opět se probudilo SV proudění tentokráte už jen na kopcích. Další pokles přišel až s východem slunce. Ideální podmínky pro pokles teploty vzduchu poznáme už na Vančici. Pokud se směrovky větroměrných čidel stočí směrem na VSV, je jasné, že za jasných nocí (většinou tomu tak je) dojde v údolí k ochlazení. Tato situace nastala po 7:30. Teplota v Kašavě zareagovala poklesem z -15,2 °C (v 7:35) až na -17,4 °C (v 8:35). Často se stává, že v údolích, kde slunce začne hřát až později, se ochladí až po východu slunce. To je i případ Kašavy, protože teplota začala stoupat významněji po 9. hodině. Stává se tak nejchladnější stanicí v republice za tuto noc, pokud budeme brát v úvahu dostupné údaje ze všech AUTOMATICKÝCH stanic v republice. Na Ostravsku  a v Beskydech měří velké množství stanic doplňkových, jako je Kašava, odkud údaje jsou dostupné až po skončení měsíce.

   A na závěr je nutné zdůraznit, že v budce bylo minimum naměřeno „jen“ -15,4 °C, kdežto v radiačním krytu -17,4 °C. To nás povede k tomu, abychom sledovali, jak se za různých situací chová proudění v daném místě. Naskýtá se několik možností, proč tomu tak je, to budeme prověřovat běhe letošního roku. Rozdíl -2 °C na stejném místě prakticky ve stejné výšce teplotních čidel není možný. Nutno však podotknout, že na všech stanicích DRŽKY (Držkové, Kašavy) byly minimální teploty nižší v radiačním krytu a to i na Vančici na kopci. Po diskusi s vedením OMK v Ostravě jsme se však shodli na tom, že opravdu teplotní čidlo v radiačním krytu je spolehlivé, tudíž -17,4 °C je oficiálně potvrzené minimum za tuto noc.

Budování meteorologické stanice pod Rablinů

     Členitost Hostýnských vrchů je poměrně výrazná. Málokdo by řekl, že teploty, které naměříme v údolích na svých okenních teploměrech, se budou lišit od teplot, které bychom změřili na kopcích. Často nastává situace (nejen v zimě), kdy rána jsou v údolí velmi chladná, kdežto na výše položených částech Hostýnek si užíváme příjemného vlahého vzduchu. Teplotní rozdíly každý rok v nejnižších nočních teplotách pak činí i více než 10 °C. Od roku 2013 zahájila měření stanice na Vančici a postupem času dospěla do fáze základní klimatologické stanice. Činnost pozorování počasí expanduje do údolí s cílem zaznamenávat lokální teplotní rozdíly, které jsou nejvýznamnější právě v ranních minimálních teplotách. Od roku 2015 bylo proto zahájeno měření v údolí Držkové nejprve v obci, posléze i huťských Ráztokách a samotných Hutích. Teplotní rozdíly mezi Vančicí a těmito místy v ranních hodinách mnohdy činily až 10 °C s rekordem 11,6 °C v letošním roce.

     Před umístěním stanic probíhalo pečlivé prozkoumání celé Držkové až po Marušku nad Trojákem. To znamenalo probdít několik jasných nocí za různých povětrnostních podmínek, sledovat, jak se chová proudění vzduchu s následným umístěním měřících stanic pro konečné rozhodnutí umístění stanice tak, aby co nejlépe vystihla dané místo nejen v nejnižších teplotách, ale i v těch nejvyšších denních. Držková není však jedinou lokalitou, kde klesají teploty oproti Vančici tak nízko. Dalším zajímavým místem je také Kašava. V létě 2017 proběhl taktéž průzkum Kašavy s cílem umístit meteorologickou budku do nejchladnější lokality. Rozhodování nebylo vůbec složité, protože nadmořská výška Kašavy se zvolna snižuje od Horního konce až po Dolní konec s nejnižším bodem u ČOV. Jenže se ukázalo, že v nejnižších bodech Kašavy se teplota sice dokáže dostat vemi nízko oproti Vančici a ostatním kopcům, avšak vzhledem k zástavbě a přítomnosti stromů ne tak nízko, jako v lokalitě pod Rablinů, která je o několik výškových metrů výše (cca. o 30 m).

   Během pozdního léta 2017 proběhly debaty s panem starostou Josefem Jarcovjákem o možnosti umístit budku do lokality pod Rablinů. Problémem však byla situace kolem meteorologických budek. Nové plastové budky se pohybují v řádech desetitisíců korun a starších v republice není. Vzhledem k postupné automatizaci stanic ČHMÚ byly již budky rozdány, přesto kolegové z Ostravy našli k dispozici plastovou budku. Plastové budky však nejsou úpně vhodné, proto se pátralo ještě dále, zda nebude k dispozici budka jiná (dřevěná). V zimě 2018 pan starosta zadal panu Dudovi z Kašavy výrobu stojanu a schůdků k plastové budce dovezené od kolegů z Ostravy, avšak ihned následující den kolegové z Brna měli k dispozici dřevěnou budku a bylo rozhodnuto.

   Dřevěná budka byla k dispozici ve Strážnici. 17. 10. vyrazila obecní dodávka MÁJA společně s panem Romanem Šumšálem do Strážnice pro dřevěnou budku. Demontáž probíhala hladce, stojan a schůdky byly úplně shnilé, naštěstí budka v zachovalém stavu. Ihned započaly práce na rekonstrukci budky, která představovala umytí, zbroušení barvy, následného nátěru penetrací ve třech vrstvách proti povětrnostním vlivům a bílou barvou. Potřeba bylo vyspravit částečně pohnilé nožky u budky. Podzimní počasí přálo, a tak se podařilo veškeré práce venku dokončit den před zhoršením počasí. Budka byla opatřena novou svrchní střechou. Komplikace nastala poté, co se budka postavila na vyrobený stojan. Úplně neseděla a bylo potřeba poupravit a také nadstavit budku do potřebné výšky za pomoci hranolů a hliníkových vinklů. Naštěstí vše proběhlo v pořádku a na počátku prosince 2018 byly do lokality pod Rablinů navrtány zemní vruty (patky) pro osazení budky a do poloviny prosince také samotná budka, která je plně vybavena přístroji na měření teploty a vlhkosti vzduchu s týdenním chodem, záznamem maximálních, minimálních teplot. Do konce roku ještě proběhne umístění teplotního čidla, které bude zaznamenávat v radiačním krytu teplotu vzduchu v 5ti minutových intervalech.

   O tom, že zvolená lokalita je pro záznam nízkých teplot vhodná, ukazuje fakt, že noc na pátek 14. 12. 2018 přinesla minimum na -12 °C. Kašava tak překonala nejchladnější huťské Ráztoky. Důkazem je také sledování letních teplotních rozdílů mezi údolím a Kašavy při různých povětrnostních situacích, kdy kupříkladu v Hutích ve výšce 423 m n. m. ve stejný časový okamžik byla teplota o více než 8 °C vyšší než v Kašavě pod Rablinů. Věříme, že nová stanice bude přínosem pro celou obec a těšíme se na zajímavé zaznamenané hodnoty.

   Velké poděkování patří panu Romanu Šumšálovi za pomoc při demontáži budky ve Strážnici a dovoz do Kašavy, následně za významnou podporu panu starostovi Josefu Jarcovjákovi, bez kterého by budka nemohla stát a v neposlední řadě také panu Dudovi, který vyhotovil stojan a schůdky, ty nejzákladnější komponenty pro to, aby budka vůbec stála.

    V případě zájmu je možné se na stanici podívat po předchozí domluvě, popovídat si o tom, co a jak se měří a také co můžeme vyčíst z naměřených hodnot. Kontaktujte na tel.: 773 586 060 nebo na  e- mailu: meteo.vancica@seznam.cz, jakub.flam@seznam.cz.

   Fotografie z budování stanice jsou dostupné v záložce "Fotogalerie" v podsložce "Budování meteorologické stanice Kašava."

Meteorologická stanice v Kašavě

Zprávy

Teploty vzduchu v Kašavě v květnu 2021

Teploty z různých hledisek pozorování celý text

ostatní | 30. 7. 2021 | Autor: Jakub Flám

Teplotně podprůměrný duben 2021

V Česku nejchladnější od 1997, někde od 1947, avšak globálně na severní polokouli 6. nejteplejší od 1880. Klimatická změna přináší i takové anomálie celý text

ostatní | 23. 5. 2021 | Autor: Jakub Flám

NARUŠENÍ KVALITY MĚŘENÍ TEPLOT VZDUCHU V KAŠAVĚ

Výrazný zásah do rázu krajiny při obnově VN znehodnotil měření teploty vzduchu pod Rablinů, minimální teploty jsou navyšovány. celý text

ostatní | 10. 5. 2021 | Autor: Jakub Flám

MIMOŘÁDNÝ ROZDÍL TEPLOT VZDUCHU V NOČNÍCH HODINÁCH NA VLKADRŽ

Nezvykle vysoké rozdíly teplot v noci na 11. a 12. 4. 2021 na VLKADRŽ dosáhly vúdolí 8 až 10 °C ve stejné časové okamžiky celý text

ostatní | 29. 4. 2021 | Autor: Jakub Flám

Umístění stanic VLKADRŽ v rámci republiky v únoru 2021

Minimální teploty vzduchu v únoru 2021 celý text

ostatní | 7. 4. 2021 | Autor: Jakub Flám

Mimořádná inverze 23. - 25. 2. 2021

Příčiny, důsledky, zajímavosti z našich obcí celý text

ostatní | 27. 2. 2021 | Autor: Jakub Flám

Silný mráz 15. 2. 2021

Popis situace, hodnoty teplot vzduchu celý text

ostatní | 22. 2. 2021 | Autor: Jakub Flám

Silný mráz 18. 1. 2021 a ledovka 8. 2. 2021

-24,4 °C v Kašavě, -30,0 °C v 5 cm nad zemí v Hutích...příčina, zhodnocení celý text

ostatní | 11. 2. 2021 | Autor: Jakub Flám